Pee Mak Phrakanong (2013)

Mladý Mak se vrací z války domů a už se nemůže dočkat shledání se svou ženou a dítětem. Chce je představit svým kamarádům, jenže ti brzy pochopí, že tu něco nehraje.

V polovině 19. století zuřila válka na Siamu a tak byl do ní povolán i mladý Mak. Ten se během krvavých bojů skamarádil se čtyřmi vojáky a stala se z nich nerozlučná pětice. Poté co zázrakem přežijí, nabídne jim, aby navštívili jeho rodnou vesnici Phra Khanong nedaleko Bangkoku. Už se nemůže dočkat, až je seznámí se svou manželkou Nak, kterou opouštěl těhotnou. Vřelého přivítání se jim ve vesnici nedostane a tak zamíří do svého domu, kde už na něj čeká žena i malý syn. Zprvu všechno vypadá skvěle, ale jen do chvíle, než se dozví, jak ve vesnici koluje pověst o tom, že Nak při porodu zemřela. Je snad duch? Mak tomu nevěří, ale jeho přátelé brzy pochopí, že tu něco nehraje a začnou se jej snažit přesvědčit o opaku…

Režie: Banjong Pisanthanakun

Rok výroby: 2013

Délka: 115. min

Země: Thajsko

Hrají:

Mario Maurer …………………(Mak)

Davika Hoorne ………………...(Nak)

Wiwat Kongrasri ………………(Shin)

Pongsatorn Jongwilak ………….(Puak)

Kantapat Permpoonpatcharasuk …(Aey)

Nattapong Chartpong …………….(Ter)

…a další

Bylo načase se vrátit k asijské tvorbě, kterou jsem poslední dobou dost zanedbával. Přestože hned po té severské patří mezi moje nejoblíbenější, už víc než půlroku jsem si nic nepustil. Proto jsem šáhl po této hororové komedii režiséra Pisanthanakuna od kterého jsem viděl už Shutter (2004), Alone (2007) i povídky z See prang (2008) a Ha phraeng (2009). Proto jsem očekával další kvalitní podívanou, ale až dosud jsem neměl moc zkušeností s thajskou hororovou komedií a tak jsem zůstal lehce rozpačitý. Co je horší než vřískající ženská? Vřískající chlap. A tady se řvalo téměř pořád. Herci nepředvedli žádné oslnivé výkony, ale svou visáží určitě pobavili (hlavně ty jejich sestřihy). Po hororové stránce je to taky slabší (duchařských prvků tu bylo málo), ale tak hlavním úmyslem bylo diváky rozesmát. Tady se to povedlo tak napůl. Navíc mě srala opět má „oblíbená“ všudy přítomná romantika, která tu dostala až moc prostoru. Ale tak zase to alespoň částečně vyvážily hlášky: „Zapomněl jsem, že mají pistole…“. Asi nejvíce jsem se zasmál při srdceryvném opětovném shledání a okomentováním situace Makovými kamarády „Chce se mi zvracet…podpantoflák“…

On celkově scénář těží především ze samotných postav, nežli příběhu, který v dnešní době už nikoho asi moc nezaujme. Proto se také především čtveřice Ter, Puak, Shin a Aey téměř po celou dobu snaží, co jim síly stačí, aby „plodili“ jednu hlášku a alespoň trochu humornou situaci za druhou. Někdy jsou sice tito pánové vážně na ránu a to hlavně jejich „řvaní“, které mi místy lezlo dost na nervy. Nejvíc asi nezapomenu na scénu s budhistickým mnichem. Atmosféra má však místy i nějaký ty výkyvy, ve kterých je skutečně cítit i trocha toho napětí. Vše je však doprovázeno opět černým humorem, takže bát se určitě nebudete. 

Pee Mak Phrakanong není určitě podívaná pro každého, protože ti co jsou namlsáni všemi těmi hollywoodskými komediemi, zřejmě ten thajský humor moc nepochopí, ale ve výsledné fázi to zas tak špatný film není. Pokud si budete chtít někdy pustit oddechovku, tak tohle je dobrá volba. Jen tu stopáž mohli zkrátit tak o dvacet minut, protože je tu zbytečně hned několik zdlouhavých a trošku nudných pasáží. Navíc takovou přehlídku exotů se „zkaženými“ zuby jen tak neuvidíte a Davika Hoorne taky není k zahození. Co pánové?

Hodnocení:
50%