Piranhaconda (2012)

Jim Wynorski vytasil další zmutované monstrum, které se tentokrát ukrývá na havajských ostrovech.

Profesor Lovegrove přilétá na jeden z havajských ostrovů, protože je přesvědčen, že zde žije jeden z novodobých evolučních klenotů vědy (Piranhaconda). Podaří se mu nalézt hnízdo, vezme jedno vejce, ale v tu chvíli se zbytek jeho týmu stane potravou nebezpečného predátora. Jemu se podaří utéct, ale hned vzápětí stojí tváří tvář další překážce. Zajme ho totiž skupina únosců, kteří touží po velkém výkupném. Aby toho nebylo málo, na ostrově se nachází i filmový štáb, který tu natáčí nový horor. I oni se brzy stanou zajatci chamtivých ozbrojenců, ale nikdo z nich netuší, jaké nebezpečí se skrývá v džungli. Monstrum chce totiž zpět své vejce a sežere každého, kdo se mu připlete do cesty…

Režie: Jim Wynorski

Rok výroby: 2012

Délka: 85. min

Země: USA

Hrají:

Michael Madsen ………………(profesor Lovegrove)

Rib Hillis ………………………(Jack)

Terri Ivens ……………………..(Rose)

Shandi Finnessey ……………….(Kimmy)

Rachel Hunter …………………...(Talia)

…a další

Jo je skutečně pravda, že Wynorski opět nezklamal. Natočil další céčkovou „monster“ podívanou, kterou když neuvidíte, tak o nic nepřijdete. Já mám podobné laciné kousky docela rád, přestože mnohé mi dokáží zkazit zbytek dne. Tohle sice není ten případ, ale zrovna dvakrát nadšený jsem z toho taky nebyl. Přehlídka digitálního nevkusu a úsměvných gore efektů samozřejmě nesmí chybět ani tady, ovšem tentokrát se Jim vytáhl a přizval celou řadu zajímavých tváří. Madsen a Rachel Hunter už jsou dávno za zenitem, tak potřebují vydělat pár dolarů, kde se dá. Zato bývalá Miss USA Finnessey se ve filmu teprve rozkoukává. Víc ji to ovšem slušelo, když toho na sobě při focení pro „PETA“ moc neměla. Asi nejvíc mě však zaujala jiná dáma a to  Terri Ivens. Celkem se divím, že do toho vůbec šla.

No a jak už to tak u tohoto režiséra bývá, tak i zde si pro nás připravil celou řadu „překvapení“, které jsou mu ve většině komentářů na netu vytýkány. On se však nikdy nezmění. Počítačově udělané helikoptéry? Digitální krvavé stříkance? Zbytečně překombinovaný děj? To není nic nového, stejně jako „různobarevnost“ Piranhacondy – no k tomu se nebudu víc rozepisovat, protože bych vás připravil o „Surprise“. Takže se pojďme v poklidu ponořit do tajemství zeleného ostrova s nádherným vodopádem, ještě pěknějšími orchideami a nebezpečným tajemstvím. Zvláště když nám k tomu hraje docela slibný hudební doprovod.

Když jsem mluvil o té překombinovanosti, měl jsem na mysli fakt, že tvůrci prostě jednoduše nedokázali propojit a hlavně navázat na hlavní dějovou linku všechny ty vedlejší scény, které díky tomu trpěly samoúčelností. Šlo prostě jen o to, nabouchat tam co nejvíc scén, ve kterých monstrum někoho sežere, zůstanou po něm boty a bude se moct opět použít červený filtr na kameru. Díky tomu trpěla i atmosféra, která sice v sobě ukrývala akční náboj, ale po hororové stránce to byla trochu nuda. Jako zasmál jsem se u některých situací, ale ani tak to prostě na ten průměr nevidím. Snad příště Jime.

Hodnocení:
40%