Ryota společně se dvěma přáteli se rozhodne ukrást
jachtu a vydat se na moře hledat svého ztraceného bratra. Vyruší zde však
bankovního lupiče, který se s nimi musí nedobrovolně vydat na plavbu. Během
bouře však na jachtu zaútočí obrovské monstrum Ebirah (obří kreveta – někde se
uvádí humr) a mladíci tak ztroskotají na neznámém ostrově. Při průzkumu ostrova
objeví základnu teroristické organizace „Red Bamboo“, která zde vyrábí jaderné
zbraně a žlutou látku, jenž je má ochránit před útoky Ebiraha. Tu jim zde
vyrábí zotročení domorodci, kteří byli násilím přivezeni z ostrova Infant.
Ryota a jeho společníci v džungli narazí na dívku Daiyo, které se podařilo
uprchnout. Ta jim poví, že posvátná Mosura upadla do tvrdého spánku a prozatím
se jí nedaří probudit. Proto se museli ostrované podvolit zlověstným praktikám
vojáků. Při pokusu uniknout pronásledovatelům, naleznou Ryota a jeho druhové
jeskyni a v ní spící Gojiru. Musejí urychleně vymyslet nějaký plán, jak jí
probudit opět k životu. Snad by jim byla schopna pomoci nejen proti „Red
Bamboo“, ale i samotnému Ebirahovi.
Režie: Jun Fukuda
Rok výroby: 1966
Délka: 87. min
Země: Japonsko
Alternativní název: Godzilla Vs. The Sea Monster
Hrají:
Akira Takarada ………………(Yoshimura)
Kumi Mizuno ………………...(Daiyo)
Chotaro Togin …………………(Ichino)
Toru Watanabe …………………(Ryota Kane)
Hideo Sunazuka ………………...(Nita)
…a další
Sedmého dílu se ujal nový režisér, který se pokusil
přinést do této série několik nových prvků, ale jak se ukázalo, moc se mu to
nepodařilo. Původní scénář byl totiž napsán pro King Konga, ale nějaká chytrá
hlava vymyslela, že by ho měla vystřídat raději Gojira. Došlo tak k výměně
monstra, ale jaksi se pozapomnělo vyškrtat ze scénáře i několik věcí, které se
k ní vůbec nehodí. Viz „zahledění“ do pohledné dívky, atd. To snad ještě
až tolik nevadilo, kdyby se ve filmu neobjevilo tolik nelogických situací,
které svou tupostí přímo ubíjejí. Japonci mají sice pro podobné kroky velké
pochopení a kupodivu je to i baví, ale já se řadím k divákům, kterým to
dost překáží při „vychutnávání filmu“. U amíků jsem si už zvyknul na to, že si
každý druhý hraje na MacGyvera, ale zloděje, jenž svým „univerzálním paklíčem“
otevře snad všechno na světě, jsem jim už ochotný žrát nebyl. Navíc mne už
začínají unavovat i ty okoukané souboje monster.
Přitom právě tohle mne na této sérii v prvních dílech
upoutávalo nejvíc. Bohužel tancující Gojira v dešti raketových střel, nebo
badminton s kamenem mi moc vtipné ani poutavé nepřijde. O něco lepší to
již bylo při soubojích Gojira vs. Ebirah, bohužel na to si budeme muset počkat
až ke konci filmu. Obří „kreveta“ ovšem patří k nejslabším protivníkům s jakými
se kdy Gojira utká a tak nám nebude nic jiného, než upoutat svou pozornost ke zbylému
ději. Tady se rozjíždí dobrodružná podívaná, kdy hrstka statečných statečně
vzdoruje přesile tyranů, jejichž zotročování je potřeba udělat přítrž. Kromě
několika humorných situací však atmosféra celkem stagnuje a to díky
neschopnosti tvůrců navodit potřebnou dávku napětí a vyšperkovat tak skomírající
atmosféru.
Jelikož se děj odehrává na „zapomenutém“ ostrově a
nikoliv v rušných ulicích některého z japonských měst, musíme se zde
obejít bez pořádné vojenské akce a tudíž přijdeme i o spoustu zničených
papundeklových rekvizit, modelů aut atd. Ne však docela. Při útoku na základnu naštěstí
nastává zlepšení. Které je navíc vyšperkováno útokem naštvaného kondora. Je opravdu
velká škoda, že těchto světlých okamžiků je zde jen několik. Jestliže Fukuda
opravdu přinesl něco nového, tak to byla určitě zhoršená kvalita, ale to jde
hlavně na vrub blbostí ve scénáři. Nejvíce mne zklamalo to, že má oblíbená
Mosura zde nedostala téměř žádný prostor a povětšinu filmu jen chrápala na
skále. Ale tak zase jsme se alespoň mohli podívat na pěkné tancující
ostrovanky.
Hodnocení:
50%
Žádné komentáře:
Okomentovat