 |
| Obří kudlanky si našli novou hračku ke špásování, ale k jejich smůle jde o potomka samotné Gojiry. |
Na tropickém ostrově provádí skupina vědců testy s řízením
počasí. Jediné co jim hatí jejich plány jsou útoky nebezpečných kudlanek
(Kamacuras) a podivné rušení jejich přístrojů. To také způsobí předčasný výbuch
radioaktivního balónu, který vytvoří radioaktivní bouři. Ta zapříčiní, že
kudlanky začnou růst do gigantických rozměrů. Aby toho nebylo málo, objeví se
na jejich základně reportér Goro – pěkný nešika. Obrovské Kamacuras narazí
uprostřed ostrova na podivné vejce, jenž v sobě skrývá potomka Gojiry.
Právě si jej chtějí dát k obědu, když se z moře náhle vynoří
rozzuřený rodič, který vyslechl zoufalé synovo volání o pomoc. Kromě nich se z hlubin
ostrova „vyřítí“ i další stvůra – gigantický pavouk Kumonga a další velká bitva
může začít…
Režie: Jun Fukuda
Rok výroby: 1967
Délka: 87. min
Země: Japonsko
Alternativní název: Son of Godzilla
Hrají:
Tadao Takashima ………………(Dr. Kusumi)
Akira Kubo ……………………..(Goro Maki)
Bibari Maeda ……………………(Riko)
Akihiko Hirata …………………..(Fujisaki)
Yoshio Tsuchiya …………………(Furukawa)
…a další
I v osmém díle této série usedl do režisérského
křesla Jun Fukuda a já se již od prvních minut modlil, aby to dopadlo lépe než
minule. Tvůrci museli disponovat s menším rozpočtem než u předešlého dílu a
zároveň se snažili získat přízeň mladší populace. Proto z toho vznikl
takový „rodinný film“, který byl pojat dosti humornou formou, ale naštěstí se
zde dočkáme i celé řady zajímavých soubojů. No někteří se mnou možná nebudou
souhlasit, ale rozhodně se mi líbili víc, než v sedmičce. Jen musím přikývnout většině
diváků, že potomek Gojiry (Minilla) na mne moc velký dojem neudělal. Jeho
poněkud „trapná“ visáž – obtloustlé pidimonstrum v puntíkovaném pyžamu,
které se snaží dělat zábavu za každou cenu a sem tam si u toho i ublíží, si
však zřejmě získá nejednoho dětského diváka a to byl i bezesporu tvůrčí záměr. Ještě
štěstí, že tu byla nádherná příroda a dvě solidní monstrum (Kumongo a
Kamacuras). Jen tak nějak nechápu, že nám teprve v osmém díle prozradí, že
Gojira je vlastně CHLAP!!! Nebo jsem to možná přehlédl. Pěkná chujovina, ale
tak nebyl by to první „Hermafrodit“.
Pojďme si však nalít trochu čistého mešního vína. I
přes veškerou tvůrčí snahu musím říct, že v mých očích jde o jeden z těch
slabších dílů. U některých filmů mi ona „dětinskost“ nevadí, takzvané „hororové
komedie“ mám rád a když se u nich zasměju, nejsem rozhodně proti. Jenže je
potřeba rozeznávat trapnost a humor. Když jsem začal tuto sérii sledovat, byl
jsem z ní doslova unešený a to mi ani nevadili srandovní triky. Jenže díl
od dílu sleduju, jak se původní myšlenka začíná ubírat úplně jinam. Japonský
smysl pro humor asi nikdy nepochopím, ale přesto se na jejich filmy budu stejně
dívat dál. Jen je škoda, co ze své monster legendy udělali. Oni s tím jsou
však spokojení a já s tím stejně nic neudělám.
Tentokrát je však musím pochválit za výběr
prostředí. Nádherná příroda lahodila mému oku a kameraman se doslova vyřádil. I
trikaři konečně přiložili pořádně ruce k dílu (tedy když nepočítám dítě
Gojiry). Jak kudlanky, tak pavouk se jim na tehdejší dobu povedly a byla radost
se na tyto protivníky dívat. Zvláště když pěkně Gojiře zavařili. O budování
nějaké ponuřejší atmosféry však řeč být nemůže, již kvůli dříve zmíněným
odlehčeným pasážím. Přemíra rádoby humorných a dojemných scén u mne moc
nezabodovaly a tak zůstanu u průměrného hodnocení.
Hodnocení:
50%
Žádné komentáře:
Okomentovat