Películas para no dormir: Para entrar a vivir (2006)

Jaume Balagueró nás tentokrát vezme do baráku, kde „bydlet“ znamená bojovat o holý život s nebezpečnou psychopatkou.

Clara a Mario tvoří mladý hezký pár, který očekává příchod potomka a navíc hledají nové bydlení. Po mnoha nezdarech zaujme Maria kus letáku, na kterém je nabízen pronájem bytu na předměstí města. Když však k němu konečně dorazí, uvidí zchátralý čtyřpatrový dům na okraji města, kde by nechtěli bydlet ani zadarmo. Nakonec se však rozhodnou projít dům s „realitní agentkou“. Ta jim vysvětluje, že dům je právě v rekonstrukci, ale ani to jim nestačí. Všechno vypadá až příliš zchátrale a tak se dvojice rozhodne odmítnout nabídku a odejít z domu pryč. V tu chvíli se však z „bytné“ vyklube psychopatka, která na ně zaútočí. Oba si brzy uvědomují, že jsou v pasti a budou muset bojovat o holé životy s ženou, která se neštítí vůbec ničeho…

Režie: Jaume Balagueró

Rok výroby: 2006

Délka: 68. min

Země: Španělsko

Alternativní název: Films to Keep You Awake: To Let

Hrají:

Macarena Gómez …………………..(Clara)

Adrià Collado ……………………....(Mario)

Nuria González …………………….(Portera)

Ruth Díaz …………………………...(Chica)

Roberto Romero …………………….(Hijo Portera)

…a další

Další díl ze série  Películas para no dormir si vzal na starost sám Jaume Balagueró. Jeden z mých nejoblíbenějších režisérů vůbec (především díky sérii REC). Takže jsem byl velice zvědavý, jak se toho zhostil tentokrát a on mě opět nezklamal. Dal šanci vzniknout jednomu z nejlepších dílů série a já se za těch cca 68.min bavil opravdu dobře. Kromě několika slabších okamžiků a mírné nelogičnosti v chování postav si nemůžu na nic stěžovat. Atmosféra, herecké výkony i samotný děj – to všechno bylo téměř bez chybičky a já tento televizní film neviděl určitě naposledy.

 Balagueró si našel zřejmě obrovské zalíbení ve starých zašlých domech, které se skvěle hodí k navození potřebné atmosféry, pokud v tom umíte dobře chodit. A to on umí královsky. Zvláště když si ke spolupráci vezmete dobrého kameramana, střihače, zvolíte vkusný hudební doprovod a vyberete si „prvotřídní“ herce, kteří předvedou excelentní výkony. Když se vám tohle všechno povede a ještě k tomu máte obrovský dar dát to všechno dohromady, je úspěch zajištěný již předem. Co na tom, že zápletka zrovna nehýří originalitou, důležité je diváka zaujmout od prvních minut a následně rozpoutat na obrazovce „hotové peklo“.

Přesně takto jsem si u jeho sledování připadal. Neuvěřitelně našlapaná atmosféra nám nabídla přesně takovou porci napětí a „morbidnosti“, jakou mám rád. Nepotřebuji, aby cákali hektolitry krve, nebo useknuté končetiny létali vzduchem. Stačí slušná dávka násilí, několik dech beroucích záběrů – při kterým se vám naježí chloupky na rukách a chrochtáte blahem. Zvláště když se to všechno stupňuje v takové míře, abyste u toho neusnuli, ale aby tvůrci nevytáhli všechny své trumfy příliš brzy. 

V hlavní roli se představila Macarena Gómez (Dagon), která si vedla velmi obstojně a brzy se stala jedním s hlavních pilířů celého snímku. Je to kus ženské, na kterou se pěkně dívá, ale tentokrát jí přece jenom někdo předčil. Jde o její protivnici (hlavní zápornou postavu), kterou zde ztvárnila Nuria González. Ta se do své role psychopatky neskutečně vžila a předvedla naprosto bravurní výkon. Už dlouho jsem neviděl tak přesvědčivě někoho zahrát totálního magora, který šikanuje své nedobrovolné „nájemníky“.

Películas para no dormir: Para entrar a vivir je přesně tím filmem, který si prostě pustím brzy zase znovu. Tak jako jsem ještě donedávna nedal dopustit na asijské filmy, tak už jsem přežraný všech těch černovlásek lezoucích odevšad a začínám zbožňovat severskou a španělskou tvorbu. Ať se jdou amíci vycpat i s těma svýma silikonovýma kozama, Španělům k uspokojení diváka stačí i brýlatá padesátnice toužící po plnohodnotné rodině…

Hodnocení:
80%