 |
Nescházejte z vyšlapané stezky! Tak přesně téhle rady se musíte
držet, pokud chcete v lese sebevrahů přežít ve zdraví.
|
Poté co Saru kontaktuje japonská policie, která jí informuje o
zmizení její sestry/dvojčete Jess, se mladá žena vydává na
místo, kde byla naposledy spatřena. I přes protesty jejího
snoubence a místních obyvatel je rozhodnuta sestru najít, protože
uvnitř cítí, že její sestra není mrtvá. Má to však jeden
háček: les Aokigahara, který se nalézá na úpatí hory Fuji, je
podle místních prokletý. Přezdívá se mu totiž „lesem
sebevrahů“, protože se tam každoročně mnoho lidí rozhodlo
skoncovat se životem a jejich zbloudilé duše nemohou najít
odpočinek. Sara však na podobné pověry nevěří a tak se vydává
společně se dvěma průvodci do lesa. Brzy však na vlastní kůži
pocítí, že s tímto místem není opravdu něco v pořádku. Zlé
duše skrývající se v temnotě totiž podrobí těžké zkoušce
každého, kdo jim svou nerozvážností zkříží cestu!
Český
název: Les sebevrahů
Režie:
Jason Zada
Rok
výroby: 2016
Délka:
93 min
Země:
USA
Hrají:
Natalie Dormer...(Sara / Jess Price)
Taylor Kinney...(Aiden)
Yukiyoshi Ozawa...(Michi)
Rina Takasaki...(Hoshiko)
Eoin Macken...(Rob)
...a další
Nízké hodnocení na internetu mi bylo důrazným varováním, že
tohle zřejmě nebude zrovna dvakrát kvalitní podívaná, ale
zaujala mě hlavně zmínka o lese Aokigahara. Mrkl jsem jen v
rychlosti a obsah filmu, ale komentáře jsem nechal bez povšimnutí.
Nerad si dopředu čtu o filmu více, nežli je nezbytně nutné,
protože z duše nesnáším spoilery, které mi zkazí náladu ještě
před úvodníma titulkama. Jen jsem ve skrytu duše doufal, že
nepůjde o stejnou kravinu jako Blair Witch, nebo jemu podobné
filmy. Bohužel jsem se prvního znechucení dočkal hned vzápětí
a to ve chvíli, kdy jsem si uvědomil, že tvůrci rozhodně
netočili tento film v nechvalně proslulém lese, ale v srbském
národním parku (jak jsem se posléze dozvěděl). Tudíž jsem si
musel druhé „nejoblíbenější“ místo sebevrahů na světě
najít na internetu, abych se alespoň podíval na fotky.
Američané už mě začínají iritovat neustálými marnými pokusy
napodobovat své asijské kolegy, nebo stavěním svých přiblblých
scénářů na pověrách či historických faktech jiných národů,
o kterých ví starou belu a jejich vyobrazení k obrazu svému.
Režisérský zajíček Zada však tentokrát držel v ruce zajímavý
námět, jenž mu byl doslova naservírován na stříbrném podnose,
mu se však z něj absolutně nepodařilo vymačkat veškerý
potenciál, který se mu tady nabízel. Místo toho nám nabídl
podivný patos, který měl dost hořkou příchuť. Nejde o vyložený
průser, ale určitě se z toho dalo vytěžit mnohem víc.
U podobně laděných filmů očekávám slušnou porci ponuré
atmosféry, napětí které by se dalo doslova krájet a řadu
lekacích scén. Tady se ovšem ničeho z toho nedočkáme (nebo jen
v opravdu malých dávkách). Objeví se tu sice několik slibných
momentů, ale nic z čeho bych měl být ochromený hrůzou. Spíše
šlo o laciné a hlavně snadno předvídatelné lekačky, které
navíc nebyly ani moc účelné. Nebýt té scény v jeskyni a staré
důchodkyně, asi bych se nedodíval ani do konce. Vyloženě jsem se
po většinu stopáže nudil. Přitom halucinační scény měly být
hlavním tahounem celého filmu. Bohužel jsem tentokrát
nezaznamenal ani žádnou postavu, která by mě alespoň trochu
zaujala svou charakteristikou. Což se taky projevilo na dost
průměrných hereckých výkonech.
Les sebevrahů tak v mých očích nedopadl moc slavně. Nejde sice o
vyloženou ztrátu času, ale nevyužitý potenciál a nevyváženost
celého příběhu, ve mně vyvolávala spíše negativní pocity. Je
mi jasné, že se najde spousta lidí, kteří se mnou nebudou
souhlasit, ale tohle vážně nemělo ani na průměrné hodnocení.
Hodnocení:
40%
Žádné komentáře:
Okomentovat