Vile (2011)

Čím víc bolesti si způsobíte, tím dřív se dostanete na svobodu…

Čtyři přátelé (dva páry) při návratu z kempování, zastaví na benzínce, aby natankovali. Tam je poprosí neznámá žena, zda by jí kousek nesvezli. Došel jí benzín a tak Nick i přes protesty své dívky Tayler nabídne pomocnou ruku, čehož budou brzy všichni litovat. Žena je totiž omámí plynem. Když se proberou, zjistí, že jsou uvězněni v cizím domě ještě společně s několika dalšími lidmi. Všichni se dozvědí z videa, že jim k hlavě bylo připojeno podivné zařízení, které získává z mozku vzácnou tekutinu za pomoci extrémní bolesti, kterou budou muset všichni vytrpět. Pokud se jim podaří získat celých 100%, budou puštěni na svobodu. Záleží jen na nich, zda budou spolupracovat a na míře bolesti se „podělí“, nebo budou mučit jen některé jedince. Čas však ubíhá a jak se ukáže, někteří skrývají zajímavá osobní tajemství…

Český název: Odporná hra

Režie: Taylor Sheridan

Rok výroby: 2011

Délka: 88 min

Země: USA

Hrají:

Eric Jay Beck …(Nick)

April Matson …(Tayler)

Akeem Smith…(Tony)

Greg Cipes …(Sam)

Maya Hazen …(Tara)

…a další

Vile rozděluje diváky na dva tábory. Jedni jsou schopni se spokojit s ohranou zápletkou, která nám mnoho zajímavého nenabídne a to hlavně pro svou zálibu ve filmech kde se „naoko“ mučí lidé a lidské utrpění tu hraje hlavní prim, no a ti druzí tomuto kousku vyčítají velkou míru neoriginality, nudné pasáže, logiku - jenž je tu na štíru a fakt, že se vlastně většina zajímavého děje jak už bývá zvykem, se odehraje mimo záběr kamery, nebo je to v nejlepším přerušeno střihem. Já se přidávám spíše k těm druhým, protože ani já nebyl moc spokojený s tím, co se odehrálo na obrazovce. 

Odporná hra (jak zní český název) se sice snaží jít ve šlépějích SAW, Hostelu a jim podobných kouskům, jenomže Taylor Sheridan měl raději zůstat u herectví, protože coby režisér se má ještě hodně co učit. Podobně laděné filmy už mají pomalu odzvoněno, protože nám prostě už nejsou schopny nabídnout něco oku lahodícího, co jsme ještě neměli šanci vidět jinde a většina těch novodobých nedokáže upoutat ani potřebnou mírou napětí a (ne)chutě. Při brutálních či mučících scénách je potřeba především vytvořit poutavou atmosféru, která začne diváka dostávat do potřebného varu, jenomže tady spíš převládala nuda.

Já potřebuju vidět, jak postavy trpí, pošramocená psychika začne vyvolávat depresivní opar, který ve mně vyvolá alespoň trochu lítosti a já tak začnu uvězněným fandit a uvěřím jim jejich bezmocnost a utrpění, ale tady jsem si kromě „děvky“ co se jí mučení líbilo (Maya Hazen) neoblíbil vůbec nikoho. Už dlouho jsem neviděl film, ve kterém by mě postavy tak iritovaly jako tady. Očekáváná porce mučení byla taky malá a tak jsem se moc nenasytil. Trhání nehtů, pálení žehličkou či ponoření ruky do vařící vody – tohle už na mě moc neplatí. Já chtěl vidět víc, jenomže mimo záběr kamery je hodně těžké nějak nabudit svou fantazii. Vile určitě nenaplnilo očekávání a tak mu nemůžu dát ani průměrné hodnocení. Vzhledem tomu že mělo jít o „torture“, to na mě působilo jako celek moc měkce a nudně.

Hodnocení:
40%