Drag Me to Hell (2009)

Nasrat starou cikánku se nevyplácí! Zvláště když na vás dokáže seslat děsivou kletbu…Aneb Sam Raimi a jeho prozatím poslední hororový zářez.

Mladá ambiciózní bankovní úřednice Christine se uchází o post zástupkyně šéfa. Musí však svádět „boj“ s prolhaným kolegou, který se neštítí ničeho. Jednoho dne k její přepážce přijde stará cikánka paní Ganush, která jí prosí, jestli by nešlo odložit splátku na hypotéku. Dívka však na popud svého šéfa ženu odbyde a nechá ji vyvést ochrankou. Tím si však zadělala na pěkný malér. Žena jí totiž prokleje a uvrhne na ní děsivou kletbu. Poštve na ní démona Lamiu, který svou oběť nejprve tři dny trýzní, aby jí následně stáhl do pekla. Christine nezbývá než se pokusit za každou cenu zachránit svou duši…

Český název: Stáhni mě do pekla

Režie: Sam Raimi

Rok výroby: 2009

Délka: 99 min

Země: USA

Hrají:

Alison Lohman …(Christine Brown)

Justin Long…(Clay Dalton)

Lorna Raver …(Mrs. Ganush)

Dileep Rao …(Rham Jas)

David Paymer …(Mr. Jacks)

…a další

Sam Raimi patřil (ano skutečně patřil) k mým velice oblíbeným režisérům díky svým hororovým počátkům a především trilogii Evil Dead. Bohužel poté co se začal „srát“ do komiksového Spidermana u mě klesl. Filmového pavoučího muže totiž považuju za pěkný průser a tím u mě jeho kredit vysoce klesl. Přesto jsem byl potěšen, když natočil tento film, protože jsem mu chtěl dát ještě jednu šanci napravit si reputaci a to se mu docela povedlo. Sice jen na půl, ale jsem rád, že se Sam vrátil tam, kam patří – tedy k hororovému žánru. Drag Me to Hell sice není žádná velká pecka, ale určitě jde o nadprůměrný kousek, který nám místy skutečně nabídne slušnou podívanou, místy skvěle gradující atmosféru, velkou porci lekacích scén, černého humoru, ale i dosti nepříliš povedených digitálních efektů a úplný závěr mě zklamal. Mělo to skončit scénou na hřbitově. 

Začátek byl sice na můj vkus trochu pomalý a nepříliš záživný, ale po příchodu staré cikánky jsem se začal bavit. Ta babka byla vážně k pohledání a nabídla mi několik nezapomenutelných okamžiků. Zvláště pak scénky točící se okolo rakve byly vážně dobré. Ona bitka v autě byla sice spíše srandovní, nežli by mi u ní měli stát chlupy na těle, ale splnila svůj účel. Od chvíle prokletí to byla vážně jízda. Stupňující se teror démona sebou skutečně přivedl pravou nefalšovanou hororovou atmosféru a slušnou porci napětí, takže se konečně dostavila i spokojenost a díky některým scénám jsem si i já opět oživil vzpomínky na Evil Dead.

Asi nejvíc mě však dostal černý humor, který tu byl rovněž obsažen mírou vrchovatou. Na pojídání koláče, vymýtání ale i trhání vlasů a vypadávání zubní protézy jen tak nezapomenu. I já si však myslím, že to chtělo trošku utáhnout uzdu – protože místy už to bylo až moc přeplácané a opakovaný „vtip“ už není vtipem. Zvláště pak ona scénka z garáže s bruslí byla už jaksi navíc (v tu chvíli jsem pocítil ve vzduchu jakousi trapnost). Ale tak Sam Raimi nám ukázal, že i po letech nezapomněl jak se točí horory. Ten chlapík prostě umí, jen už by to zase chtělo něco dalšího z jeho dílny.

Hodnocení:
70%