Heart of Karl (2008)

Kanadský krátkometrážní snímek, který je opravdovou perlou tohoto žánru. Příběh dvou bratrů, který se odehrává v těch nejhlubších temnotách říše mrtvých.

Will nadevše miloval svého bratra Karla, který ovšem zemřel a jeho duše nedošla klidu. Proto se rozhodl provést šílený plán, jak bratra přivést zpět mezi živé a vyslyšet jeho volání ze záhrobí. Vstoupí do opuštěného domu, který je útočištěm bezbožných kreatur a zplozenců pekla. Musí sestoupit do nejhlubších temnot pekelné říše a donést svému bratrovi jeho srdce. V hlavě se mu však honí několik velmi ožehavých otázek. Jak přijme Karl svou šanci dostat se zpět mezi živé? Nezměnil se moc? Co mě všechno může potkat? Nezavolal mě Karl jen proto, aby mě nalákal do pasti? Na své cestě se Will setkává z bezpočtem hrůzných protivníků, kteří se ho snaží zabít. Volání svého bratra je však silnější než strach. Dokáže to?


Režie: Steven Kostanski
Rok výroby: 2008
Délka: 19 min
Země: Kanada

Hrají:
Conor Sweeney ... (Will Max)
Matt Kennedy ... (Karl)
Meredith Sweeney
Adam Brooks
Jeremy Gillespie
...a další


Poslední dobou se mi do rukou dostávají stále častěji krátkometrážní snímky z celého světa. Jen málokteré z nich mě však zaujmou natolik, že bych na ně nemohl zapomenout. Tento snímek je jedním z nich a po Treevenge (2008) a Taxidermii (2006) je to další šílená jízda, kterou si zařadím mezi své TOP. Tentokrát se jedná o Kanadský amatérský snímek, který má na svědomí studio ASTRON-6 a začínající režisér Steven Kostanski. Tento režisér zatím natočil jen dva filmy v jednom roce (tento + scifi komedii Lazer Ghosts 2: Return to Laser Cove, která ovšem zas až tak dobře nedopadla), ale já věřím že o něm ještě mockrát uslyšíme a troufne si i na celovečerní film. Potenciál i morbidní představivost v sobě má, což je ten nejlepší základ stát se velkým režisérem.

Tento snímek se však svým excelentním pojetím a morbidní zábavou neskutečně povedl. Nejdříve nás zaujmou v černobílém zpracování dva pánové, kteří si znuděně sedí na lavičce v parku a nevzrušeně si povídají. Tedy spíše jen jeden z nich. Ten druhý zaujme především svým vzhledem a cucáním lahodného nápoje. Jakmile však začne mluvit je jasné, kam se bude nadále ubírat tento příběh. Za doprovodu pekelné hudby a ponurého hlasu se přeneseme o několik hodin zpět, kdy máme šanci vidět mladého blonďáka jak vstupuje do ošuntělé, liduprázdné budovy s krvavým sáčkem dovnitř. Tady se děj mění v grotesku a několik vteřin jen posloucháme puštěnou pásku na magnetofonu. Atmosféra se začne stupňovat díky přitvrzení muziky a hlavně s příchodem prvních dvou nemrtvých. Konečně se začne odehrávat ta pravá show. První boj je však jen předzvěstí toho, co nás teprve čeká. Jakmile totiž sjedeme s hlavním hrdinou o patro níž rozpoutá se to pravé peklo.

Nejprve si prohlédneme srdcervoucí bratrské setkání a potom se můžeme se zatajeným dechem připravit na následující minuty plné krve a létajících končetin. Zde se mi líbí zpracování příchodu zástupu pekelných kreatur, které se objeví při otevření všech dveří. Ještě předtím však Karl ukáže své nadlidské schopnosti a černý smysl pro humor. Následně se rozpoutá na vašich obrazovkách opravdový masakr. Zatímco Will vezme do ruky mačetu a utíná stíná jednoho nemrtvého za druhým, Karl se vyloženě baví do té doby, než jeho bratr začne prohrávat. Potom se snímek změní v Max Payna. Jako by se zastavil čas a nastane destruktivní část příběhu. Karl je totiž obdarován neuvěřitelnou silou, která protivníky roztrhá na cucky. V tu chvíli se obrazovka zbarví doruda. Začnou pukat hlavy, vytékat mozky, vnitřnosti a střeva pokryjí zatuchlé stěny a končetiny budou marně hledat své majitele. Pokud si však myslíte, že nastává konec, tak se mýlíte. Dostaví se totiž i dramatická část příběhu, kdy si Karl není jistý, jestli chce opustit toto místo a nastane hádka mezi oběma bratry. Jenže to nejhorší na ně ještě čeká. Vládkyně toho místa, totiž nedovolí nikomu opustit toto bohem zapomenuté místo.

V konečném hodnocení musím říct, že jsem viděl něco zcela odlišného od předchozích krátkometrážních snímků, něco na co se nedá jen tak lehce zapomenout. Amatérským tvůrcům se podařilo stvořit geniální dílo se vším všudy. Skvělá atmosféra, monstrózní hudba, velice kvalitní masky a hektolitry krve jsou tím pravým pekelným koktejlem, který uspokojí snad všechny hororové fandy. Pánové z Kanady si zaslouží mé uznání a doufám, že se od nich brzy dočkám dalšího stejně kvalitního zážitku. Bohužel tomu nedám plných 100%, protože ty dávám jen opravdu kultovním snímkům, které jsou pravými klenoty hororového žánru. Ale tentokrát to tomuhle kraťasu uteklo jen o kousek.

Hodnocení:
90%