Triangle (2009)

Vstoupit na palubu tohoto parníku, byla jejich největší chyba v životě. Kterou budou muset zaplatit hned několikrát…

Unavená Jess si potřebuje odpočinout od svého postiženého syna a tak se nechá přemluvit přítelem Gregem, aby s ním a několika přáteli vyrazila na plavbu jachtou. Výlet zprvu vypadá slibně, ale jen do chvíle, než nastane úplné bezvětří. Tím však teprve všechno začíná. Znenadání se na obloze objeví bouřková mračna a chvíli po nich i děsivé vlny. Ty zapříčiní, že se jachta převrátí a všichni se ocitnou v rozbouřeném moři. Všem kromě jedné dívky se podaří přežít, ale zůstanou uvězněni uprostřed oceánu. Jejich beznaděj se změní připlutím obrovského parníku (Aeolus). Vylezou na jeho palubu, ale po posádce není ani památky. Kdyby tušili, co je čeká teď, nikdy by se na něj nenalodili. Jejich nejhorší noční můra teprve začíná, protože na lodi nejsou sami…

Režie: Christopher Smith

Rok výroby: 2009

Délka: 99. min

Země: Velká Británie / Austrálie

Hrají:

Melissa George ………………….(Jess)

Rachael Carpani …………………(Sally)

Michael Dorman …………………(Greg)

Liam Hemsworth …………………(Victor)

Henry Nixon ………………………(Downey)

…a další

Tak jsem se s nadšením pustil do tohoto britsko-austrálského filmu, o kterém jsem toho dopředu moc nevěděl, jen že v něm půjde o časové smyčky. Podobně laděné psychologické - mysteriózní kousky docela můžu a navíc tu hraje Rachael Carpani (kterou si ještě pamatuju ze seriálu McLeod's Daughters). Jako bonus jsem bral i účast Melissy George a tak teď už stačilo si jen užít samotný příběh. Do čtyřicáté druhé minuty tomu tak skutečně bylo, atmosféra po nalodění začala nabírat obrátek a já s napětím očekávat, kam se posuneme dále. Bohužel potom to tvůrci přestali mít pod kontrolou a děj se začal plácat doslova ve sračkách. Určitě se mnou mnozí nebudou souhlasit, ale já se po odhalení oněch „smyček“ a následném opakování scén začal nudit a netrpělivě vyhlížel závěr. Bohužel se mi nedostalo toho, co jsem očekával. Navíc ani originalita si tu moc nepotykala se scénářem (což mi určitě potvrdí ti, jenž jsou v podobných filmech už zběhlí)…

Ono to totiž již při třetím pokusu začne být dost otravné a divák místo aby se do děje pořádně zamotával, tak jen marně sleduje tvůrčí neschopnost znovu nakopnout chcíplé napětí, bez kterého je atmosféra nahraná. Ještě teď musím kroutit hlavou jak snadné je z dobře rozjetého vlaku, vyskočit ven a dál pokračovat jen drezínou. Jako hlavní příčinu vidím v absenci jakýchkoliv lekacích scén, protože díky předčasnému vyzrazení totožnosti „vraha“ už jen sledujeme snahu zabránit další časové smyčce, jenže hrdinka je tak sterilní, že si měla raději kulku prohnat hlavou sama. 

Takže ve finále spokojený nejsem vůbec. Slabou náplastí tak pro mne skutečně zůstává jen přítomnost dvou pěkných dam, které si vedly mnohem lépe, než jejich mužští kolegové. Bylo to dáno ovšem i tím, že ti nedostali tolik prostoru. Navíc by propříště bylo vhodné (pro režiséra a scénáristu v jedné osobě), aby se tolik nesnažil okopírovat jiné filmy a přišel s pořádným vlastním nápadem. Když už totiž dokáže krást, měl by být schopný to alespoň pořádně natočit, trochu si s tím pohrát, nebo přizvat zkušenější lidi. 

Hodnocení:

50%