0-9 (45) A (128) B (184) C (179) D (193) E (48) F (100) G (103) H (163) I (73) J (50) K (56) L (93) M (141) N (71) O (44) P (157) Q (8) R (100) S (292) T (110) U (37) V (58) W (82) X (6) Y (10) Z (42)

18. 12. 2013

Velká neznámá (1970)

Tři detektivní příběhy, tří různé pohledy na život a smrt…



Československý soubor tří povídek, z nichž každá trvá zhruba půlhodiny, bych zařadil spíše do žánru (krimi-drama), nežli „hororový“ – to se mi zdá poněkud unáhlené. Ve dvou případech se tu sice objeví souvislost se smrtí, ale tak tomu je i v detektivkách a jak děj ukázal, je tomu spíše tak. Ta prostřední koketuje se „scifi“. Bohužel až na tu poslední, bych si dovolil tvrdit, že to tvůrci pořádně nedomysleli a přestože v literární předloze to asi fungovalo (já ji nečetl), tak zfilmovaná verze má mnohé nedostatky. Objevila se tu sice celá řada známých tváří, ale zároveň s nimi i řada nelogičností a nedotaženosti, která stačí tak maximálně na průměrných 50%, možná i míň.



Režie: Pavel Hobl
Rok výroby: 1970
Délka: 85. min
Země: Československo

Hrají:
Gustav Nezval
Marta Krásová
Bohuslav Čáp
Marie Málková
Jan Kačer
Nina Divíšková
…a další



První příběh pojednává o starém profesorovi, který se stává svědkem podivného úmrtí mladé dívky, kterou podle policie i lékaře mělo srazit auto, přestože v tu chvíli žádné kolem nejelo. Stařík se pouští do vyšetřování na vlastní pěst, které jej nakonec zavede až k filmařům…když se na to obyčejný divák podívá laickým rozumem, pointa příběhu s detektivní zápletkou sice dává rozum, jenže na druhou stranu, tempo je tak pomalé a nepříliš záživné, že pomalu uspává. Jediným prokrvením je „nadržený důchodce“, který se rád podívá na mladé holky. Škoda, že Jana Preissová tu hrála jen malou roli. Jinak jsem nestačil hledět, že důchodci si nezamykají dveře a do bytu se jim dostane, kdo chce a že u nás každý podává soukromé informace i lidem, které v životě neviděl a kteří nejsou ani příbuzní…

Druhý příběh mne uspával po celou dobu a jediným pozitivem byla tehdy ještě docela mladá a pohledná Jana Šulcová. Hlavní postavou je v něm unavený docent, který má podivné vidiny, jenž se mu zobrazují na monitoru a on brzy přestává rozeznávat realitu. Ani návštěva psychologa mu nepomáhá. Jenže co když nejde o vidiny? Tohle mne popravdě moc nebavilo a závěrečný let výtahovou šachtou mluví za vše.

Třetí příběh byl asi ze všech nejlepší a opět s detektivní zápletkou. Mladý muž si chce užít se svou „milenkou“ v malebném hotelu. Ještě než tam odjede, spatří ve výloze novou knihu, která detailně popisuje smrt dívky. Jak tvrdí on – jeho dívky. Jde snad o předtuchu? Závěrečná půlhodinka výrazně ovlivnila mé konečné hodnocení. Atmosféra i děj byli na přijatelné úrovni, herecké výkony rovněž a Jiří Krytinář v roli hotelového pikolíka k pousmání.


Hodnocení:
50%

Žádné komentáře:

Okomentovat