0-9 (45) A (128) B (183) C (179) D (193) E (48) F (100) G (103) H (162) I (73) J (50) K (56) L (93) M (141) N (70) O (44) P (157) Q (8) R (100) S (292) T (110) U (37) V (58) W (82) X (6) Y (10) Z (42)

3. 12. 2017

Texas Chain Saw Massacre, The (1974)

Zvrácený příběh z Texasu, který se nesmazatelně zapsal do historie hororového žánru i paměti mnoha diváků…

Sally společně se svým invalidním bratrem Franklinem a trojicí kamarádů vyráží na výlet do Texasu, přesněji řečeno do jedné odlehlé části, kde žili její prarodiče. Podle posledních zpráv z rádia i televize tam někdo hanobil hroby a odnášel si kusy lidských ostatků, tak se chtějí přesvědčit, zda se to netýká jejich rodiny a při té příležitosti hodlají omrknout i dědův dům, kde trávila s bratrem část svého dětství. Při cestě se dostanou do konfliktu s bláznivým stopařem, ale podaří se jim ho vyhodit z auta. To však nebude jediná útrapa, která na pětici teenagerů v Texasu čeká. Nedaleko od polorozpadlého dědova domu, totiž žije v blízkosti starých jatek pěkně pošahaná rodinka, které se již řadu let daří své zvrácené choutky ututlat před veřejností a kdo jednou do jejich domu vstoupí, už se ven živý nedostane…



Český název: Texaský masakr motorovou pilou
Režie: Tobe Hooper
Rok výroby: 1974
Délka: 84 min
Země: USA
Alternativní název: The Texas Chainsaw Massacre

Hrají:
Marilyn Burns...(Sally)
Paul A. Partain...(Franklin)
Allen Danziger...(Jerry)
Gunnar Hansen...(Leatherface)
Edwin Neal...(Hitchhiker)
Jim Siedow...(Drayton Sawyer)
...a další


Nadešel poslední měsíc tohoto roku a společně s ním i čas, kdy je potřeba splnit několik restů a přání mých přátel. Na svém kontě mám už slušnou porci recenzí a komentářů na spoustu hororových filmů, ale záměrně jsem se vyhýbal celé řadě hororových sérií (mnohdy jde o kultovní záležitosti), protože bylo potřeba na Horror.cz psát o filmech, které na těchto stránkách ještě zrecenzovány nebyli. Nicméně na mém blogu chybí a tak je čas to napravit. Co se Texaského masakru týče, tak jsem do dnešního dne viděl (asi) jen remake z roku 2003, takže jsem se na tuto starou Hooperu klasiku docela těšil a rozhodně neodcházím zklamán. Sice nesouhlasím s tvrzením (kterým se mnozí ohánějí), že jde o první zářez do tohoto subžánru (hororového odvětví), ale zcela určitě se stal jedním z jeho základních kamenů a za to mu určitě patří velké díky. Nejen odvětví hixploitation – potažmo celý exploiatation se následně dočkali velkého třesku a mnozí režiséři se začali doslova předhánět, aby natočili co možná „nejbizarnější/nejzvrácenější“ kousky a rozšířili tak dnes již početnou „rodinu“ filmů, kterým spousta puritánů nemůže přijít na jméno a označují je za žumpu filmařského průmyslu. Pro správné hororové fandy je to však balzám na duši a pro mou zvrácenou osobnost jakbysmet…

S minimálním rozpočtem ale za to s obrovským kusem štěstí a hlavně zápalem se Hooper nesmazatelně zapsal do podvědomí hororového žánru a statisíců diváků. Přestože začátek je dost vlažný a svým způsobem i trochu nudný, postupem času se mu podařilo stvořit něco nezapomenutelného. Syrový – špinavý obsah filmu sice mladší generaci dnes už tak okouzlující nepřijde – vždyť oni jsou zvyklí na stříkající gejzíry krve, digitální triky a pořádné mrzačení těl, ale toho se zde nedočkají. Hooper se totiž snažil diváky „znechutit“ hlavně po psychologické stránce a naservíroval nám rodinku psychopatických kanibalů, kteří diváka šokují hlavně svým zevnějškem, obydlím a úchylností, než aby se vyžíval v mučení nebohých obětí. Na to ostatně neměl ani prachy. I proto většina mordů proběhne v rychlém sledu a více méně i mimo záběr kamery.

O to víc se nám to snažil vynahradit v závěrečné půlhodince při honu na hlavní hrdinku. Ač to místy vypadalo dost směšně a konečně vím, kde vzali inspiraci ostatní tvůrci při všech těch honičkách po lese s vřískajícími ženskými (které dnes už tak rádi označujeme mnohými oblíbeným slovem „klišé“). Věřím však, že ve své době z toho byli mnozí PAF. Atmosféru to mělo slušnou, zvuk motorové pily nikdy nepatřil k mým oblíbeným ani v reálném životě, takže jsem při něm měl vážně divný pocit. Na závěr bych chtěl říci, že rozhodně neodcházím zklamán, spíše mě Hooper docela překvapil. Dočkal jsem se sice trochu jiné podívané, než jsem zvyklý, ale o to to bylo zajímavější.


Hodnocení:
70% 

Žádné komentáře:

Okomentovat