 |
Starému mlýnu by se měli všichni sirotci vyhnout obrovským
obloukem!
|
Mladý sirotek Krabat chodí po Lužici od domu k domu a žebrá o
kousek jídla a pití. Život se s ním však příliš nepáře,
tuláci a žebrota zde nejsou moc vítáni a tak často musí
přespávat na stromě, nebo v seníku. Jednoho večera uslyší
tajuplný hlas, který jej zavede až před práh starého mlýna.
Zde žije podivínský mistr a jeho jedenáct učedníků. Pod
přísahou že odsud nikdy neuteče, je Krabat přijat a ihned se
zapojí do mlynářského řemesla. Zpočátku má problémy navázat
vztahy s ostatními kluky,
ale poté co se skamarádí s tovaryšem Tondou začne být pobyt ve
mlýně mnohem snesitelnější. Pořád je zde však několik
otazníků, které chlapci vrtají hlavou. Jakoby všichni obyvatelé
mlýna něco tajili. Během několika měsíců neustálého
zlepšování si jej mistr konečně povolá a zasvětí ho do tajů
černé magie. Od této chvíle již není cesta zpátky a běda
tomu, kdo poruší stanovená pravidla!
Režie:
Karel Zeman
Rok
výroby: 1977
Délka:
73 min
Země:
Československo / Západní
Německo
Alternativní
název: Krabat
Hlasy:
Luděk Munzar...(vypravěč)
Jaroslav Moučka...(Havran, čaroděj)
Jde o další klenot z československé dílny, který si po právu
zaslouží status kultovního filmu. Lužickosrbská legenda se stala
inspirací pro Karla Zemana, který se jí zhostil s opravdovou
grácií. Pokud máte rádi hororově laděné pohádky, určitě
nebudete zklamáni. Navíc se Čarodějův učeň dočkal i
celosvětového uznání. Nejvíce se mi líbil styl vypravování a
na tehdejší dobu i vynikající animace. Přiznám se však, že
než jsem viděl Čarodějova učně poprvé, měl jsem z něj mírné
obavy (ty se naštěstí ukázaly naprosto zbytečné). Přestože
jsem viděl vysoká hodnocení na internetu, čekal jsem uspávačku,
kterou ani neuvidím do konce. Já moc na tenhle styl nejsem. Byl
jsem ovšem velmi mile překvapen a musím říct, že Krabat má
mnohem větší úroveň, než kterákoliv dnešní pohádka. Najde
se v ní napětí, láska, přátelství i smrt a divák se ani
minutu nenudí.
Samotný příběh se může opřít nejen o ponurou atmosféru
(zvláště ve své druhé polovině), ale i výborný hlas
vypravěče, který dokázal na výbornou do toho dostat všechny ty
potřebné emoce – kterými je zápletka doslova prošpikována.
Zpočátku divák sleduje nelehký osud sirotka a jeho každodenní
„boj“ o vlastní přežití. Chudoba, nedostatek potravy a dětská
nevinnost – to vše v divákovi vyvolá sympatie k hlavnímu
hrdinovi, který se ocitne ve spárech zlověstného čaroděje. Zima
a hlad jsou totiž jeho největšími společníky a tak o nové učně
nemá nikdy nouzi. A tím se dostáváme k hlavnímu bodu toho
příběhu.
Mlýnské kolo se totiž vždy zastaví, když jeden z učňů
nedokáže porazit svého mistra. Jistý druh syrovosti tu na nás
dýchá z každého zaprášeného koutu. Osud nebohých učňů
nechci zbytečně vyzrazovat – však věřte, že s bohatou
výslužkou ani výučním listem neodejdou! Děsivost tomu navíc
přidává i všudypřítomnost mistra čaroděje a jeho tyranie.
Samozřejmě však nesmí chybět ani protizávaží na pomyslných
miskách vah v podobě přátelství a lásky. Takže je zřejmě
jasné, že happyend už vykukuje zpoza rohu. Čarodějův učeň tak
neoddiskutovatelně patří k nadprůměrným záležitostem, které
by si nikdo z vás neměl nechat ujít!
Hodnocení:
80%
Žádné komentáře:
Okomentovat