House (1986)

Další dům, ve kterém byste bydlet asi nechtěli, zvláště když je branou do temnoty…  

Po podivné sebevraždě své tety Elizabeth se do jejího starého domu nastěhuje bývalý veterán z Vietnamu a nyní spisovatel Roger Cobb. Ten se zde pokusí najít ztracenou inspiraci pro svou novou knihu, protože poslední dobou prochází těžkou životní situací. Rozešel se s ženou Sandy a jeho malý synek je jich nějakou dobu pohřešovaný. Před časem se totiž ztratil právě v tomto domě a od té doby jej nikdo neviděl. Roger začne postupně zjišťovat, že s tímto domem není všechno v pořádku. Sužují ho podivné vidiny, ohrožují strašlivé monstra a on se proto rozhodne celé věci přijít na kloub. Bude muset však zapátrat hodně ve své minulosti, protože dům je skutečně branou do temnoty, ze které si někdo žádá odplatu za starou křivdu…

Český název: Dům

Režie: Steve Miner

Rok výroby: 1986

Délka: 93 min

Země: USA

 

Hrají:

William Katt...(Roger Cobb)

Kay Lenz...(Sandy Sinclair)

Richard Moll...(Big Ben)

George Wendt...(Harold Gorton)

Mary Stavin...(Tanya)

Susan French…(teta Elizabeth)

...a další

Našel čas zase splnit nějaký ten restík a mrknout na některou tu hororovou sérii, která mi dosud unikala, nebo jsem ji jen hodně dlouho přehlížel. No a tak padla náhodná volba právě na House. Steve Miner není pro mne žádnou neznámou a jeho filmy mají většinou celkem slušnou kvalitu (tedy alespoň ty, co jsem dosud viděl) a tak jsem šel do prvního Domu docela natěšený. No a nezklamal ani tentokrát. Hororové komedie mám docela rád, navíc se v osmdesátkách urodila celá řada velmi solidních a kultovních filmů a ani tento jim ostudu rozhodně neudělal.

 

Líbila se mi celková atmosféra, která byla po většinu času spíše humorného charakteru, skvěle proložena jak o hororové a fantasy prvky, tak i legrační monstra a masky. Samozřejmě nechyběla ani řada bizarních situací a hlavně se u toho člověk ani moc nenudil. Hlavní hrdina byl správně střelený, jeho vlezlý soused zase srandovní, herečky docela pěkné a monstra škodolibá. Je mi však jasné, že mladší generaci už podobné kousky asi moc neuchvátí. Což je však škoda, protože pořád v sobě mají to kouzlo – ne jak ty dnešní sračky s přehršle otřesných digitálních efektů (samozřejmě čest početným výjimkám).

 

Trošku mi však k tomu neseděly ty vzpomínkové pasáže z Vietnamu, které nebyly ani moc zajímavé a ani samotný závěr nepatřil zrovna k nejlepším (avšak ani k nejhorším). Jen mi prostě v danou chvíli moc nesedl a finální souboj se starým kámošem bych si představoval trošku akčnější. V konečném součtu jsem však nakonec spokojený, protože pozitiva jasně převyšovali a těch slabých míst tu zas až tolik nebylo.

Hodnocení:

60%