Arachnophobia (1990)

Jeden z nejlepších pavoučích hororů všech dob, který snad nikdy neomrzí…

Doktor a vášnivý badatel Atherton během své dobrodružné mise ve Venezuele objeví několik nových druhů flóry i fauny. Cenný objev je však poznamenán tragickým úmrtím fotografa výpravy, který zemřel na pavoučí kousnutí. Když je jeho tělo přepraveno do jeho domova v americkém městečku Canaima, nikdo nemá ani tušení, že kromě zesnulého sem přicestoval i jeden černý pasažér - smrtelně jedovatý pavouk, kterému se vzápětí podaří spářit s místním druhem pavouka. Po nějakém čase se jeho potomstvo vydá šířit do blízkého městečka paniku a smrt. Prozatím o nich nikdo nemá ani tušení, ale série podivných úmrtí začne být brzy podezřelá novému doktorovi Jenningsovi, který se do městečka nedávno přistěhoval. Zatímco místní starý doktor vše přičítá na vrub infarktům, Ross se nehodlá s tímto tvrzením smířit. Následně invaze pavouků vypuká v plné síle a mrtvých začne rapidně přibývat. Jennings a desinsektor McClintock však nemají šanci získat celou věc pod kontrolu a tak požádají o pomoc specialistu doktora Athertona…

Český název: Arachnofobie

Režie: Frank Marshall

Rok výroby: 1990

Délka: 103 min

Země: USA

Hrají:

Jeff Daniels...(Dr. Ross Jennings)

Harley Jane Kozak...(Molly Jennings)

John Goodman...(Delbert McClintock)

Julian Sands...(doktor James Atherton)

Stuart Pankin...(šerif Lloyd Parsons)

Brian McNamara...(Chris Collins)

...a další

Zvířecí horory patří mezi moje nejoblíbenější, ale já vyrůstal hlavně na Čelistech, Orce či Krakatici. K Arachnofobii jsem se dostal až o něco později, ale i tento film patří k mým vůbec nejoblíbenějším (a samozřejmě zaujímá čestné místo i v mé TOP 3, co se pavouků týče). Viděl jsem ho už tolikrát, že to nedokážu ani spočítat a pořád mě nepřestal bavit. Dneska už samozřejmě převládá hlavně nostalgie, ale Marshall odvedl ve své režijní prvotině pořádný kus práce a našel bych zde jen velmi málo slabin.

Atmosféra má slušný náboj již od prvních minut a režisér dokázal skvěle skloubit hororovou podstatu příběhu s lehce komediálními situacemi – takže po této stránce jsem byl (nebo vlastně stále jsem) nadmíru spokojený. Samo sebou se zápletka musí brát s jistým nadhledem, ale když všechno funguje jak má, tak dokážu přimhouřit oko i nad jistými slabinami. Objeví se tu totiž několik situací, které bych tvůrcům vytkl – zvláště pak uhozený závěr, ale čert to vem.

Herci předvedli slušné výkony a hlavní hrdina trpící chorobným strachem z pavouků dokázal v poklidu táhnout celý film. Samozřejmě s pomocí výborného Goodmana, který tu rozhodně nebyl jen do počtu. Počet obětí i množství „zázračných“ úniků ze spárů těch malých chlupatých parchantů byl slušně vyvážený a dokázal uspokojit mé potřeby. Snad bych jen uvítal více nervy drásajících scén, ale své kouzlo to neztratilo ani tak. Takže pokud přejdu k finálnímu ohodnocení, tak v mých očích jde rozhodně o nadprůměrnou záležitost, kterou mohu jen doporučit.

Hodnocení:

80%