 |
Legenda o obřím červovi nemusí
být nutně jen další babská povídačka…
|
Archeolog Angus během své práce
na skotském venkově odkryje prazvláštní objev. Nalezne lebku
neznámého tvora a zbytky starého kláštera. Společně s dvěma
sestrami Mary a Eve u kterých momentálně bydlí, hodlá zveřejnit
svůj nález. Během společenské akce u lorda Jamese se dozvídá
místní legendu o obrovském bílém červu, který se zde v
minulosti skrýval v nedaleké jeskyni a požíral lidi. Boháčův
předek jej však přemohl a učinil jeho řádění přítrž. Jenže
co když tento tvor nezemřel, nebo nebyl jediný? Dřív než stačí
začít pátrat po svých odpovědích, někdo ukradne lebku a v
okolí začnou mizet další lidé. Navíc se na scéně objeví
jistá Lady Sylvia, charismatická žena skrývající děsivé
tajemství. Patří k hadím kněžkám, které červa uctívaly jako
svého boha a přinášely mu lidské oběti. Nyní nadešel čas
jeho návratu a proto je potřeba odstranit z cesty všechny, kdo by
jí mohli překážet v cestě…
Český název: Doupě
bílého červa
Režie: Ken Russell
Rok výroby: 1988
Délka: 93 min
Země: Velká Británie
Hrají:
Peter Capaldi...(Angus Flint)
Sammi Davis...(Mary Trent)
Hugh Grant...(Lord James D'Ampton)
Catherine Oxenberg...(Eve Trent)
Amanda Donohoe...(Lady Sylvia
Marsh)
...a další
Knižní předlohu Brama Stokera
jsem neměl tu čest nikdy číst, ale dle ohlasů je jasné, že
režisér Russell se jí moc nedržel a „jel si“ podle svého.
Což samozřejmě není někdy od věci, ale mnohdy to nadělá spíše
více škody než užitku. Zde se zaměřil především na sexuální
podtext a do svého filmu si vybral opravdu pohledné herečky. Jeho
vize hromadného znásilnění a zvláště odpaňovacího rituálu
stojí za zvýšenou pozornost. Což samozřejmě platí především
pro mužskou část diváků.
Samotný scénář má ovšem i
hodně slabých míst, které nezachrání ani svou přítomností
Hugh Grant. Škoda té nevyváženosti jednotlivých pasáží,
protože atmosféra má místy docela slušně našlápnuto. Našlo
by se tu totiž dost situací, které byly celkem slušně zvládnuté,
co se napětí i stupňující atmosféry týče. Kupříkladu
způsoby hadího vábení byli sice na jednu stranu dost směšné,
ale svým způsobem i účelové. Skotové alespoň dostali
inspiraci, k čemu všemu se dají používat jejich dudy. Jo a ten
skautík byl cool.
Právě samotné útoky hadí
kněžky a přeměněných lidí totiž patří k tomu nejlepšímu,
co nám zde bylo nabídnuto. A to jak po akční stránce, tak i té
hororové. Jednotlivé masky a speciální doplňky byli totiž
docela dobře provedené a jediné co mi přidalo vrásky na čele,
byla finální podoba samotného bílého červa. Ten už moc dobře
nevypadal. Navíc mi zápletka přišla místy dost chaotická, ale
to může být jen můj pohled. Obrázek si však musíte udělat
sami! Rozhodně nejde o žádnou ztrátu času, ale ani žádnou
nezapomenutelnou pecku.
Hodnocení:
60%
Žádné komentáře:
Okomentovat