 |
Chtěl pokračovat ve výzkumu svého otce, ale nyní bude
muset čelit stejným důsledkům…
Helene Delambre zemřela a její syn Philippe přesvědčí svého strýce Francoise, aby mu konečně po patnácti letech řekl pravdu, za jakých okolností zemřel jeho otec. I přes jeho varování a prosby hodlá pokračovat v otcově výzkumu a na pomoc si přizve spolupracovníka a kamaráda Alana. Společně se jim podaří opět sestrojit transformátor hmoty a pokusy mohou započít. Horlivý Philippe však netuší, že Alan je ve skutečnosti hledaný zločinec, který se skrývá před policií pod falešnou identitou a nyní hodlá ukrást a následně výhodně prodat jeho výzkum. Navíc se neštítí udělat cokoliv, aby dosáhl svého cíle, klidně i zabít anebo se navždy zbavit samotného Philippa. Sled událostí zapříčiní, že je Philippe sám vystaven nebezpečnému experimentu a společně s ním i moucha. No a nové „muší monstrum“ je na světě…
Režie:
Edward
Bernds
Rok
výroby: 1959
Délka:
80
min
Země:
USA
Hrají:
Vincent Price...(Francois Delambre)
Brett Halsey...(Philippe Delambre)
Danielle De Metz...(Cecile Bonnard)
David Frankham...(Ronald Holmes, alias Alan Hinds)
John Sutton...(Inspektor Beecham)
...a další
Ačkoliv mnoho diváků toto pokračování původní Mouchy
moc kladně nepřijalo, já zas až tolik zklamán nebyl. Raději jsem od toho moc
neočekával, ale nakonec se mi dostalo vcelku slušné průměrné podívané. Režisér
a scénárista v jedné osobě Edward Bernds si byl vědom, že jen chabé
kopírování prvního dílu by byla rovnou sebevražda a tak se vydal poněkud
odlišným směrem. I zde se dočkáme dramatické zápletky, ale oproti svému
předchůdci se rozhodl i poměrně výrazně přitvrdit. Což se mi samozřejmě líbilo.
Bohužel jako celek to postrádalo ono osobité kouzlo a atmosféru původní Mouchy.
I tady byli přimíchány prvky detektivky, ale určité
scény byly až moc naivní, nelogické a směšné – hlavně chování některých postav
(kupříkladu prchání zmutovaného Philippa před střílejícím detektivem, který byl
i z té blízky „slepý jak patrona“). Nemluvně o samotném závěru, který na
rozdíl od původního filmu postrádal právě ono dramatické finále a pořádnou
dávku emocí. Na druhou stranu tu zase bylo více mrtvých, samotné muší monstrum
bylo využito mnohem více (je však potřeba říci, že ta zbytečně velká hlava byla
spíš směšná a moc herci ani neseděla na hlavě).
Vincent Price tu rovněž dostal více prostoru než minule, což taky výrazně přispělo k mému celkovému pohledu na tento film. To on byl totiž hlavním tahounem tohoto příběhu, protože zbytek herců a hereček se zrovna moc nepředřel. Nevadil mi ani fakt, že byl tentokrát film natočen černobíle. Přestože jde v mých očích o průměrnou záležitost, tak původní Moucha byla o třídu lepší – hlavně co se atmosféry a dramatičnosti týče. Na toto pokračování však určitě nezanevřu.
Hodnocení:
50%
Žádné komentáře:
Okomentovat