 |
Vyfotí-li tě někdo tímto přístrojem, jsi již předem
odsouzený k záhubě!
Dívka Bird chodí vypomáhat do starožitnictví, kde
dostane od svého kamaráda starý polaroid. Ten ho pro ní koupil ve výprodeji.
Mladá studentka je z historicky cenného fotoaparátu nadšená a samozřejmě
jej začne hned používat. Ovšem její nadšení záhy vyšumí jako pára nad hrncem.
Zemřou totiž dva lidé, které s polaroidem vyfotila a další jsou ve
smrtelném nebezpečí. Náhoda? Ukáže se totiž, že napovrch začne vyplouvat děsivé
prokletí z minulosti, ve kterém hrál právě tento polaroid důležitou roli…
Režie:
Lars
Klevberg
Rok
výroby: 2019
Délka:
88
min
Země:
USA
/ Norsko / Kanada
Hrají:
Kathryn Prescott...(Bird Fitcher)
Tyler Young...(Connor Bell)
Samantha Logan...(Kasey)
Keenan Tracey...(Devin)
Priscilla Quintana...(Mina)
Mitch Pileggi...(šerif Pembroke)
Javier Botet...(Roland Joseph Sable/Entita)
...a další
Dříve než jsem se pustil do toho filmu, jsem shlédl stejnojmenný
krátkometrážní snímek od toho samého režiséra z roku 2015. V němž vlastně
máme šanci vidět podobný průběh jako na samotném začátku zde. Nebudu tvrdit, že
jsem z toho byl vyloženě nadšený, protože obdobné téma už tu několikrát
bylo – originalitou Lars Klevberg zrovna neoplýval, ale každopádně jsem tomu
chtěl dát šanci. Ne všechny kousky s prokletými předměty jsou totiž
špatné. Bohužel se však nakonec ukázalo, že tento film patří k těm slabším.
O „krádeži duše“ jsme už slýchávali z indiánských či domorodých
historek a nejednou byl foťák či kamera použit coby námět už i v několika filmech
– takže jsem byl zvědavý, jestli nám tu bude nabídnutý nějaký bonus, který bych
ještě neviděl, ale to se nepovedlo. Počáteční atmosféra ještě snesla přísnější
měřítka a postupné gradování temných sil rovněž nebylo špatné, ovšem čím se
příběh posouval dále a nám byla poodhalena ponurá minulost tohoto „ďábelského
přístroje“ tím ono kouzlo stále více vyprchávalo a míjelo se účinkem. Čímž jsem
se utvrdil hlavně díky opravdu chabým digitálním efektům v podobě smrtící
entity. Všechny nedostatky se totiž díky kvapným střihům odstranit nepodařilo a
mnohdy nás tvůrce připravil o tu nejnapínavější podívanou. Ještě že alespoň
většina postav mi nelezla vyloženě na nervy.
Polaroid tak ve finále vykrádal,
kde se dalo a kromě zhruba dvou – tří momentů nám mnoho opravdu záživné
podívané nenabídl. Jasně, existuje celá řada mnohem horších filmů, ale stejně
tak i lepších. Kvalitou bych to přirovnal k remaku Shutter (Cloně), která
byla taky oproti asijskému originálu výrazně slabší podívanou.
Hodnocení:
Takže bych to tady viděl někde mezi 40-50%.
Žádné komentáře:
Okomentovat