 |
Malý tlouštík znásilňuje a zabíjí jen tak pro
potěšení…
Obtloustlý malý psychopat miluje jazz, jízdu na kole a
zabíjení. Své oběti si vybírá čistě náhodně během svých projížděk. Přestože
dává přednost ženám, které rád před smrtí (ale klidně i po ní) znásilňuje,
nedělá mu žádný problém zabít i muže. Křik, strach, nahota a bolest ho
neskutečně vzrušují a nedokáže s tím jen tak přestat. Až jednoho dne…
Režie:
Kôji
Wakamatsu
Rok
výroby: 1978
Délka:
60
min
Země:
Japonsko
Alternativní
názvy: 13-nin renzoku bôkôma, Serial Rapist
Hrají:
Tensan Umatsu
Kumiko Araki
Mayuko Hino
Rara Chinami
Kayoko Sugi
...a další
Kôji Wakamatsu si pro nás připravil další porci
zajímavé podívané a tentokrát se rozhodl řádně přitvrdit. Násilí a nahota mu
nedělali nikdy problém, bohužel tentokrát to šlo na vrub kvality scénáře. Ten
už tak propracovaný nebyl, no vlastně by se dalo říci, že se vše koncentrovalo
pouze na znásilňování a zabíjení. Což mi osobně zas až tolik nevadilo, ale já
si u tohoto tvůrce přece jenom zvykl na jistý standart, který ovšem tentokrát
zůstal naplněn tak napůl.
Samozřejmě že bylo zajímavé sledovat psychopata
v akci, protože počet jeho obětí byl opravdu uspokojující (nejen pro něj
samotného, ale i diváka). Do spárů se mu dostalo (13) obětí z nich většinu
představovaly ženy, které většinou nejprve znásilnil a poté zastřelil (většinou
střelou do vaginy), ale některé s ním šly i dobrovolně. U chlapů už šlo
většinou jen o klasické zabití. Jenomže způsob vraždy byl většinou pořád stejný
a to mi dost vadilo. Žádná pořádná kreativita. Navíc mnohdy tvůrci zapomněli na
krev či alespoň místo průstřelu (když už to někdo dostal třeba do břicha).
Porce nahoty byla dostačující, což v tomto
případě si stěžovat nemůžu, ale co se vraha týče, tak i ON se jaksi poameričtil
(několikrát si zapomněl sundat ty svoje montérky), takže to ztrácelo onu
autentičnost. A na Japonce bych čekal i mnohem zvrácenější, bizarnější a
perverznější podívanou.
Hodnocení:
60%
Žádné komentáře:
Okomentovat