 |
Občas si říkám PROČ…?
Do Berlína přijíždí mladá studentka Susanna
"Susie" Bannion, aby se zde zúčastnila konkurzu na prestižní baletní
školu Markos Tanzgruppe. Ten dopadne dobře a ona tak může nahradit svou
předchůdkyni Patricii, která údajně beze slov zmizela a opustila školu. O čemž
mají sice některé dívky své pochybnosti, ale ty si raději nechávají pro sebe.
Vládne zde totiž poněkud tvrdý leč účinný režim Madame Blanc a ostatních
učitelek – pod vedením tajemné Heleny Markos. Susie se skamarádí s dívkou Sarou,
která má o všem na celou věc poněkud odlišný názor. Nejen kvůli tomu, že za
poslední dobu zmizelo nebo údajně odešlo několik dívek, ale i proto, že jí
kontaktoval jistý psychoterapeut doktor Klemperer, který tvrdí, že Patricie
odhalila děsivé tajemství, jenž se skrývá za zdmi akademie, učitelky pořádají
čarodějnické sabaty a slouží trojici prastarých čarodějek (Třem matkám - Mother Tenebrarum, Mother Lachrymarum a Mother
Suspiriorum). A za to musela zaplatit. Zatímco Susie se dere na vedoucí pozici
mezi baletkami a těší se stále větší přízni a zájmu učitelek, Sara se rozhodne
všemu přijít na kloub…
Režie:
Luca
Guadagnino
Rok
výroby: 2018
Délka:
152
min
Země:
Itálie
/ USA
Hrají:
Dakota Johnson...(Susie Bannion)
Tilda Swinton...(Dr. Klemperer / Madame Blanc / Helena
Markos)
Mia Goth...(Sara)
Chloë Grace Moretz...(Patricia)
Angela Winkler...(Miss Tanner)
Jessica Harper...(Anke)
...a další
Jsem velkým fandou Argentovy trilogie a všechny tři
díly o „Matkách“ považuji za velmi kvalitní tvorbu, na kterou nedám dopustit. I
z tohoto důvodu jsem k tomuto „remaku“ – i když bych tento film moc
tímto označením nenazýval, přistupoval s obrovskými obavami. Originální Suspiria
totiž dle mého žádnou „renovaci“ nepotřebovala a nikdy potřebovat nebude – je to
téměř dokonalost sama. Režisér Luca Guadagnino si toho ale byl vědom a svým
způsobem se tímto filmem nechal jen inspirovat, použil hrubou kostru příběhu a
natočil si to celé po svém. Nechtěl jen zbaběle kopírovat scénu po scéně – což mu
přičítám sice k dobru, ale i tak si můj obdiv nezískal.
Proč? Místy byl děj až moc zbytečně natahován v mých
očích zbytečnými pasážemi – což bylo vzhledem k přepálené stopáži až
ubíjející. To však nebyl jediný problém, který jsem tu zaregistroval. Dalším
byla nevyvážená atmosféra a fakt, že obrovské množství odlišností mi přišlo
spíš na škodu, než abych se z toho posadil na prdel. Argento si jel svoje,
dokázal si bravurně pohrát s atmosférou, skvěle dokázal skombinovat snové
pasáže s obdivuhodnou konstelací barev a vynikajícím hudebním doprovodem, při
čemž samozřejmě nezapomněl ani na filmové násilí – což se do jisté míry povedlo
i zde, ale ne tak jak bych si představoval.
Jasně, násilí bylo i tady – takové lámání kostí nebohé
baletky dokázalo jistě otřást nejedním divákem, ovšem vůbec nejpodivnější mi
přišel samotný závěr. Čarodějnický rituál, nahatá děvčata a až šílené učitelky –
to vše mělo něco do sebe, ale totálně mi to zprotivil červený filtr,
vybuchující hlavy a gejzíry krve – to bylo co za pičovinu? Guadagnino to chtěl
co nejakčnější, ale v mých očích se to míjelo kýženým účinkem. Spíš jsem
jen nevěřícně zakroutil hlavou, jak to celé dokázal takříkajíc „posrat“.
Co se hereckých výkonů
týče, tak ty byli celkem slušné. Dakota Johnson si nevedla zas až tak špatně
(přestože ji moc nemusím), Mia Goth se mi ale líbila o něco více. Jasný prim tu
měla až odporná Tilda Swinton – na tuhle ženskou bych nevlezl ani v největším
draku, ale zvládla to vcelku obstojně (na to že si zahrála těch postav víc).
Moc ale nechápu, proč hrála i „hlavní“ mužskou roli – asi pro své „mužatství“. Potěšila
i krátká přítomnost Jessicy Harper – která hrála v původní Suspirii Suzy Bannion.
Byl bych však padlý na hlavu, kdybych tomuhle chtěl dát stejné ohodnocení, jako
Argentově filmu. Vždyť to bylo o třídu horší – naštěstí tak odlišné…
Hodnocení:
60%
Žádné komentáře:
Okomentovat