Opravdová chůva k pohledání…
Desetiletý Joey je po dvou letech strávených v nápravném
zařízení konečně poslán zpět domů. Ke svému zděšení však zjišťuje, že kromě
otce a psychicky nemocné matky tu na něj čeká i jejich chůva. Žena, kvůli které
(tedy jak alespoň on sám tvrdí) zemřela jeho malá sestra, z jejíž smrti
byl obviněn ON. Zpočátku se snaží s nenadálou situací vyrovnat, ale strach
z chůvy a její přítomnost v něm opět vyvolává pocit křivdy a chuť
dokázat, že se v něm všichni mýlili. Jenže jak to udělat, když mu nikdo
nevěří, chůva slouží rodině skoro celý život a navíc je Joye přesvědčen, že se
ho pokusí zabít dřív, než skutečná pravda vyjde najevo…
Režie:
Seth
Holt
Rok
výroby: 1965
Délka:
91
min
Země:
Velká
Británie
Hrají:
Bette Davis...(Nanny)
William Dix...(Joey Fane)
Wendy Craig...(Virginia Fane)
James Villiers...(Bill Fane)
Pamela Franklin...(Bobbie Medman)
Jill Bennett...(teta Pen)
Angharad Aubrey...(Susy Fane)
...a další
Už to bude zhruba jedenáct let, co jsem tento film
viděl poprvé, ale teprve nedávno se mi konečně podařilo jej „umístit“ do své
bohaté domácí filmové sbírky. Musím se přiznat, že jsem na něj prostě
prachsprostě zapomněl a jen shodou okolností jsem k němu opět našel cestu.
Přitom jde o vcelku povedený film, který určitě stojí za pozornost. Nejde sice
v žádném případě o čistokrevný horor, ale spíše psychologické
drama/thriller, to ovšem neznamená, že byste v něm nenarazili na pořádně
hutnou atmosféru, emoční výlevy a vynikající herecké výkony…
Dopomohl tomu nejenom slušně gradující příběh či černobílý
hábit, ale především solidní výkony obou hlavních představitelů: chůvy Bette
Davis (ta byla přímo excelentní) a mladého Williama Dixe. Zatímco ona zde
ztvárňuje úslužnou chůvu, on je problémovým chlapcem, který dělá neustále
starosti svým rodičům a hlavně nesnáší onu starou dámu, protože je přesvědčen,
že ho chce za každou cenu zabít. Kdo z nich má však pravdu? Navíc když do
toho připočítáme i ufňukanou a psychicky slabou matku či otce, jenž raději
tráví čas mimo domov – ani se moc nedivím, že ten malý spratek leze všem na
nervy…
Až jsem docela hleděl, že
něco takového zplodili u Hammer Films. Přece jenom jsem byl od tohoto studia
zvyklý spíše na poněkud odlišnější filmečky. Našlo se tu i několik komických
prvků, které mě docela pobavili (taková scénka s truhlíkem a mlékařem,
nebo kouřící mladičká Pamela Franklin a její postava). Jako celek je The Nanny povedeným
filmem, který si zaslouží lehce nadprůměrné ohodnocení.
Hodnocení:
70%
Žádné komentáře:
Okomentovat