Aragami (2003)

Nesmrtelnost je dar, ale pro někoho může být smrt vysvobozením…

Do izolovaného chrámu vysoko v horách se uprostřed bouřky vpotácejí dva zranění samurajové. Když se jeden z nich probere, zjistí, že jeho kolega zemřel a on sám se jen zázrakem uzdravil. Tedy alespoň mu tvrdí tajemný správce, který toto zvláštní místo obývá se svou mlčenlivou služkou. Pozve samuraje k menší hostině a ochutnávce nejrůznějších alkoholických nápojů z celého světa. Mezitím mu vypráví podivný příběh, který se následně změní v děsivou žádost o boj na život a na smrt…

Režie: Ryûhei Kitamura

Rok výroby: 2003

Délka: 78 min

Země: Japonsko

 

Hrají:

Masaya Katô...(Aragami / Tengu / Miyamoto Musashi)

Takao Osawa...(samuraj)

Kanae Uotani...(žena)

...a další

Možná bylo velké štěstí, že jsem tento film viděl z Kitamury sbírky hororových kousků skoro až jako poslední. Protože zatímco ty ostatní se pyšnili především pořádným krvavým masakrem a přehlídkou gore, tak tento si ponechal jen akční souboje, pěknou bojovou choreografii a především obrovské množství zajímavých dialogů. Ne vážně, tentokrát mě to neustálé kecání vůbec nevadilo, protože právě onen vypravovaný příběh a následné samurajovy reakce jsou tím nejlepším na celém filmu. Pokud samozřejmě nebudu počítat ty tři vzájemné souboje o přežití.

 

Doslova jsem si užíval ono poodhalování správcovy pravé identity a všechny ty řeči o přízracích, Aragami, nesmrtelnosti a touze konečně snít a zemřít. Mělo to potřebné kouzlo zajímavosti, stejně jako postupná proměna samuraje, který se zdráhal přijmout svůj osud. No já bych se asi taky pěkně nasral, kdyby mi vyzvonili, co že jsem to právě jedl. Zas na druhou stranu taková ochutnávka francouzských vín či ruské vodky, inu proč ne. Navíc tajemná žena ve mně pořád vyvolávala řadu otazníků, jakou že úlohu tu vlastně hraje.

 

Kitamura viditelně dokáže zaujmout i minimalistickým kouskem, který nemá zbytečně přemrštěnou délku, bohatě si vystačí s jedním místem i malým počtem herců a nepotřebuje k tomu ani hromadu vypálených nábojnic nebo gore. Co však nezměnil je jeho styl natáčení a i tentokrát si pro nás akční kamera připravila hotové hody. Společně s bojovými kreacemi a hereckými výkony obou hlavních protagonistů mi připravila nezapomenutelný zážitek. Jen ten konec mě trošku zklamal, ale co už.

 

Aragami je bezesporu nadprůměrnou podívanou, která si jistě najde své příznivce. Pokud však nemáte rádi filmy, kde se víc mluví než děje, tak to asi nejste na správné adrese. Protože právě dialogy jsou tím nejdůležitějším v tomto příběhu o nesmrtelnosti a touze zemřít.

Hodnocení:

60%