 |
Je libo trochu asijských prasečinek, erotických dramat
s pořádnou dávkou toho mučení a znásilňování, či rovnou nechutné scat kousky...
|
Moji milí úchyláci a prasáci, úchylný strýček Solo je
tu zas! Já vím, je to už dlouhých sedm let, co jsem vám sliboval další nášup
perverzních filmů a asijských prasečinek a jelikož jsou ty Vánoce, tak vám to
konečně splním a přináším vám svůj dosti netradiční dárek. To víte, s
přibývajícím věkem už začínám být hlava děravá a hlavně mi jaksi chcípnul
harddisk, na kterém jsem měl tyto skvosty uskladněny. Což samozřejmě není
omluva, ale dalo mi fušku, je zase získat zpět. Takže všichni mravokárci a
puritáni urychleně opusťte tento článek, protože tohle není nic pro vás. Navíc
bych to samé doporučil i těm z vás, jenž máte slabší žaludek, protože podobné
prasárny a bizarre jsou jen pro opravdové fajnšmekry!
Článek
není vhodný pro osoby mladší 18 let.
Asiaté nejsou jen mistry hororové atmosféry, při
kterých si nejeden doslova nasere do kalhot, ale především mají posunutou
hranici svých perverzních – sexuálních – bizarních choutek, které se nebojí
natáčet na kameru. Což se samozřejmě zbytku světa zrovna moc nelíbí, ale já je
za to soudit nebudu. Co se propojení porna a hororu týče, tak zde se soustředí hlavně
na své legendární anime kousky. Všechny ty jejich Hentai či Manga jsou však
propojeny s různými žánry (s hororovým žánrem občas). Daleko více kousků se
řadí do takzvaných odvětví, jako jsou Sexploitation, Torture, Pinku eiga či
Bizarre scat. A právě o nich bude převážně tento článek. Obdobných filmů však
existují stovky, snad i tisíce, takže jsem vybral jen pár kousků pro vaši
představu – to snad chápete…
Pinku nelze definovat jen do jednoho žánru, protože
pro svou ojedinělost ho prostě není možné jaksi „zaškatulkovat“. Hranice
erotiky a porna je v něm opravdu křehká a záleží jen na tvůrcích, zda tuto
pomyslnou hranici překročí, nebo si budou pouze hrát s představivostí diváka.
Což se ve finále děje i tak, protože v drtivé většině jsou stejně intimní partie
herců a hereček rozmazány či „rozkostičkovány“. Vše se točí především okolo
násilí, agrese, fyzického ponižování, Sadomaso praktik (svazování, bičování).
Asi nejznámějšími tvůrci jsou Hisayasu Satô či Kōji Wakamatsu (na historii a
další tvůrce se můžete podívat zde: https://en.wikipedia.org/wiki/Pink_film ).
Těchto filmů bylo natočeno několik stovek – možná i pár tisíc a neznámějším
studiem které se jejich natáčení věnovalo, bylo svého času to nejstarší
japonské Nikkatsu.
Objeví se tu i pár (ne)chuťovek z „oblasti“ scat
filmů. Tyhle ty prasárny jsou jen pro opravdu silné povahy, protože jejich
obsah dokáže znechutit snad všechny. Tomuto se už nedá říkat ani umění, protože
jde o přehlídku fekální podívané, při které aktéři kromě červů a jiného hmyzu,
pojídají své zvratky či hovna, pijí moč a u toho ještě provozují sex (mnohdy
hrané znásilnění). Některé z nich jsou zařazeny i mezi hororové filmy, ale po
jejich částečném zhlédnutí jde zcela jistě o omyl (ona ta podívaná je vskutku
nechutná, ale z dosti odlišných důvodů, než z hororového hlediska.
Shojo
no harawata (Guts of a Virgin) (1986)
Tři fotografové společně s mladými modelkami dělají
lechtivé snímečky v terénu. Poté co skončí, odjíždí všichni společně autem zpět
do města, ale poté co padne mlha, se ztratí. Naštěstí se jim podaří najít úkryt
v podobě opuštěného domu, kde se rozhodnou přečkat noc. Nadržení pánové si
nuceně žádají o zpestření večera a tak se jejich pobyt změní v divoké sexuální
orgie. Místy to až hraničí se znásilněním, ale pokud si dívky chtějí udržet
práci, musí se podrobit. Netuší však, že se stali terčem pozornosti „lesního
monstra“, které je začne jednoho po druhém nemilosrdně zabíjet.
Na své si zde přijdou především příznivci soft porna,
kolem kterého se točí převážná část děje. Přiznám se však, že sledovat hodinu
souložící Japonce je hrozná nuda, zvláště když vše probíhá v nehorázně nudném
tempu. Když vzápětí došlo konečně i na hororovou část příběhu, začaly na mě jít
mrákoty. Jsem už zvyklý na ledasco, ale sledovat zabahněného Asiata s velkým
ptákem, bylo už i na mě moc. Jakýkoliv pokus o navození potřebné atmosféry
ztroskotal vždy v samém počátku. Mohli za to především i stupidní výkony herců
a hereček, špatná kamera a téměř nulová hladina napětí. Sem tam se sice objevil
jistý náznak zlepšení, ale spíš než horor mi to připadalo jako nějaká černá
(úchylná) komedie. Viz scéna masturbace s utrhnutou rukou. Jedinou výjimkou se
stalo vytahování vnitřností skrze dámské přirození.
Yuke
yuke nidome no shojo (Go, Go, Second Time Virgin) (1969)
Mladá dívka Poppo je brutálně znásilněna na střeše
činžovního domu čtveřicí násilníků. Vše zpovzdálí sledoval tichý chlapec
Tsukio, ze kterého měli všichni až dosud jen srandu. Zneuctěná Poppo jej
následně poprosí, zda by jí nemohl zabít, což však Tsukio odmítá. Mezi oběma
outsidery vzniká podivné pouto, které zpevňuje jejich pochmurná minulost i
traumatizující zážitky, kterými si museli oba projít. Jenomže jejich utrpení
nemá být ještě konec. Násilnici se vrací, aby dívku znovu znásilnili a Tsukio
už nehodlá jen tak nečině přihlížet…
Kôji Wakamatsu je jedním z průkopníků raného Pinku
eiga a jeho filmy se dodnes těší velké popularitě. K natočení tohoto filmu se
nechal inspirovat brutální smrtí Sharon Tate (jejíž fotografie se tu i objeví)
a jejími vrahy. Přestože se tento kousek nese především dosti dramatickém duchu
a nahota tu nehraje tak podstatnou roli, přestože je všudypřítomná, ve své
druhé polovině se změní v ryzí exploitation. Krev bude stříkat opravdu všude,
mrtvých se zde objeví taky dost a je jen velká škoda, že se vše odbylo pouze na
řezničinu kuchařským nožem. Na tehdejší dobu celkem slušná práce, která ještě
více okořenila již tak až „depresivní“ atmosféru. To samé se však dá říci i o
jakési formě sondy do lidské duše (rozhovorů mezi Poppo a Tsukiem). Navíc se mi
líbilo, že byl téměř celý film natočený černobíle. Dodalo to tomu ještě určité
kouzlo okamžiku a hlavně celá umělecká stránka filmu byla skvostná.
Uma
to onna to inu (Horse-Woman-Dog) (1990)
Na pobřeží žije podivný pár středního věku společně se
svými dvěma pomocníky, psem a koňem. Na tom by možná nebylo nic divného, kdyby
toto uskupení neholdovalo opravdu zvráceným zábavám. Zatímco muž si rád fotí a
osahává mrtvá těla mladých dívek, žena společně s pomocníky tyto děvčata ráda
mučí, znásilňuje a sem tam je „připuštěn“ jak pes, tak i kůň. Nyní se jim do
spárů dostane další mladá žena trpící amnézií, která rovněž bude muset projít
všemi těmi hrůzami na vlastní kůži…
Hisayasu Satô rovněž patří mezi kontroverzní tvůrce,
jehož především dřívější tvorba mnohdy způsobila hotové pozdvižení. Což je i
případ tohoto perverzního kousku, jehož obsah mnozí nedokázali dodnes
zkousnout. V době vzniku mu však udělala zajímavou reklamu především firma
Shintōhō Eiga, která film distribuovala pod anglickým názvem Horse-Woman-Dog. A
tento film se následně stal nejúspěšnějším „filmovým hitem“ této společnosti.
Přestože v mnoha lidech vzbudil jen to nejhorší pohoršení, našlo se i extrémní
množství takových, který si ho pořídili hlavně ze zvědavosti. Přeci jenom sex
ze zvířaty každý nepraktikuje a zvědavost byla větší než společenská etika. A v
tomto filmu se znásilňuje nejen muži, ale i psem a dokonce koňem. Samozřejmě že
vše důležité bylo opět rozmazáno a okostičkováno, ale i tak to byla dosti
nechutná podívaná. Obě herečky, jenž to musely podstoupit, si to viditelně
neužívali, což se však nedá říci o jejich mužských protějších. Dokonce se nám
tvůrce pokoušel podstrčit kromě bizarní podívané i bizarní příběh a drsné
finále. To však popravdě mnoho lidí opravdu nezajímalo. Něco tak šokujícího se
totiž nevidí každý den a dodnes se Uma to onna to inu těší velkému zájmu.
Joshû
Ayaka: Itaburi mesu chôkyô (Female Prisoner Ayaka) (2008)
Ayaka a Kenji žijí v celkem harmonickém manželství,
ovšem jedinou vadou na kráse je psychické rozpoložení ženy. Během spánku má
totiž děsivé sny, ve kterých je opakovaně znásilňována a ponižována vězeňskými
dozorci a pomalu přestává rozeznávat hranice reality a své fantasie i během
dne. Manžel jí doporučí, aby si zašla k psychologovi, jenže její stav se
nelepší, spíše se neustále zhoršuje…
Máte-li rádi pořádné sexploitationy a Pinku – eiga,
tak by vás tato jejich směsice mohla velmi potěšit. Na své si přijdou nejen
příznivci erotiky a soft porna, ale i dramatických zápletek a stupňující se
psycho atmosféry. Tento kousek je totiž svým způsobem velice všestranný a
dokáže upoutat nejen pohlednou hlavní hrdinkou, ale i svým dramatickým
vyvrcholením (a to nemyslím jen orgasmem – ten tu bude samozřejmě taky, ale i
slušně krvavým závěrem). Až jsem zíral, jak Japonci za ty roky pokročili.
Samozřejmě pořád tam funguje cenzura, ale tady si tvůrci vedli tak šikovně a
obratně, že nebylo potřeba žádných rozmazaných a okostičkovaných záběrů.
Dokonce tu někteří aktéři předvedli i vcelku uspokojivé herecké výkony a ne jen
svá těla. Je však pravda, že mi tu chybělo více toho svazování a mučení, páč já
přeci jenom dávám přednost u těchto kousků násilí, před znásilňováním – no a nahoty
tu bylo požehnaně.
Dan
Oniroku hakui nawa jigoku (All Women Are Whores) (1980)
Zpěvačka Toshiko má slibně rozjetou kariéru a je stále
populárnější. Což se jí však stane osudné. Vyhlédli si jí totiž dva únosci,
kteří ji násilně dovezou omámenou do svého bytu, kde ji sváží, mučí a
znásilňují. Šance na záchranu je mizivá a agresivita mužů nabývá na síle.
Jejich jedinou slabinou je psychická nerovnováha a příchod neznámé ženy, která
si rovněž libuje v S&M praktikách a uspokojování živým hadem…
Vysněná kariéra vám sice může přinést úspěch, ale dost
často se můžete stát terčem narušených psychopatů nebo otravných fanoušků. A
hlavní postava tohoto Pinku se dostane do spárů dvou šílenců – pomocníků při
točení fake tvorby, kteří již nadále nehodlají snášet ponižování ze strany
svých chlebodárců a rozhodnou se všechno to mučení a znásilňování vyzkoušet
doopravdy na vlastní pěst. I z toho důvodu unesou mladou zpěvačku, kterou ve
svém brlohu sváží, mučí a opakovaně znásilňují. Dokonce jim na pomoc přijde
tajemná žena se svým hadem. Jeden by si řekl, že muselo jít o další nechutnou
podívanou, ale já vás trošku zklamu. Moc toho k vidění není, spoustu věcí si
musí divák domýšlet (jak znásilňování hadem, tak i to opravdové), protože
tentokrát nebylo zapotřebí žádných rozmazaných záběrů ani kostiček na intimních
partiích. Navíc se ke konci trochu přitvrdí a jeden z únosců doslova uřízne
penis tomu druhému, zatímco kopuluje – ale ani to není vidět.
Dan
Oniroku shoujo mokuba-zeme (Girl and Wooden Horse Torture, The) (1982)
Středoškolačka Nami vypadá na první pohled jako zcela
normální studentka, ale tato křehká dívka doslova trpí svými
sadomasochistickými choutkami a bizarními představami, které ji neuvěřitelně
vzrušují. V jejích halucinacích figuruje učitel Muraki, který provádí S&M
praktiky nejen s ní, ale i s ostatními studentkami. Dívky svazuje, bije, mučí
erotickými pomůckami, nechává je pomočit, znásilňuje. To všechno jí vzrušuje a
její představy se stávají stále více reálnými. Dojde to až tak daleko, že je
Muraki obviněn ze znásilnění a vyhozen ze školy. Jejich cesty se však znovu
zkříží…
Fumihiko Katô si tímto kouskem prožil svůj režisérský
debut. Nechal se inspirovat romány populárního spisovatele S&M Dana Oniroka
a společně se scénářem mu pomáhal režisér a scénárista Takashi Ishii. Film je
plný polonahých děvčat, která jsou svázána, mučena nejen erotickými pomůckami
ale i kleštěmi, pomočeny, bičovány – no prostě je zde k vidění všechno možné,
co by normální holka asi zažít nechtěla. Naší hlavní hrdinku to však neskutečně
rajcuje a je pro ni stále složitější rozeznávat, co je jen výplod její fantazie
a co realita. Podobně však na tom bude i sám divák. Zvrácený příběh se
samozřejmě soustředí hlavně na ponižování a mučení přítomných dívek, které
učitel nejraději svazuje a „znásilňuje“ nejrůznějšími robertky. Tu a tam dojde
i na polykání moči, nebo štípáním kleští do bradavek. S&M praktiky zrovna
nevyhledávám, ale v rámci rozšíření svých „zkušeností s nejrůznějšími
subžánry“, jsem do podobných kousků prostě jít musel. Nejde však o nic, co bych
musel moc často vyhledávat.
Squirmfest
(Purge) (1989)
Ústřední postavou tohoto „shock bizarre“ je asijská
žena, která nejprve sní nudle s červy, které poté zapíjí sklenicí mléka – což
se následně ukáže býti účinným klystýrem. Následně je donucena svými společníky
sníst a pít nejen své výkaly, ale i ty jejich. Dojde i na sex a pojídaní živých
cvrčků a jiných brouků…
Mám rád nejrůznější prasečinky, ujeté – bizarní -
morbidní podívané a nějak se tím netajím, ale občas narazím na kousky, které
jsou už i za mou potenciální hranicí přijatelnosti. A tohle je toho zdárným příkladem.
Na některých internetových stránkách je Squirmfest zaškatulkován do skupiny
„shock bizarre“ podobně jako třeba u nás známé dokumenty Traces of Death (Stopy krve), nebo Faces of Death (Tváře
smrti) – což je ovšem nesmysl. Tento kousek je totiž hlavně nechutným fekal
pornem (scat). Dobrý možná tak pro lidi trpící koprofilií (sexuální úchylkou),
nebo rovnou pro koprofágy (pojídače výkalů). Rozhodně si ke sledování tohoto
kousku nenoste žádné jídlo! Váš žaludek by to vydržet nemusel. Pojídá se tu
totiž nejrůznější hmyz, lidská stolice, pije moč, polyká sperma – no prostě
samé laskominy pro gurmány.
Squirmfest
II (Purge II) (1990)
Žena se rozhodla se svým přítelem udělat pěkný den a
natočit své vlastní domácí video. Pokud však čekáte klasické porno, jste
šeredně na omylu. Zde totiž na vás čeká fekální scat péčko, plné pojídání žížal
a hlenů, zvracení, močení, potírání vlastními výkaly a samozřejmě i zvráceného
sexu. Nic pro slabší jedince a lidi se slabším žaludkem!
Již první Squirmfest dokázal řadu lidí naprosto
šokovat svým obsahem a dvojka si se svým předchůdcem nic nedaruje. Máte-li
slabší žaludek raději se na tento humus ani nedívejte. Kdo normální by se taky
na podobné věci chtěl dívat dobrovolně. Snad jen ze zvědavosti, nebo musí mít
rád bizarní – ujeté podívané. Já mám rád sice nejrůznější šílenosti i asijské
prasečinky, ale tenhle fekal byl už i na mě moc. Místy se mi tak trochu zvedal
i žaludek. Ono totiž sledovat někoho jak pořád zvrací a následně se to snaží
opět pozřít, není nic úžasného, stejně jako pití moči, roztírání hoven po celém
těle, zvracení do úst toho druhého či pojídání jeho hlenu – fuj prasata jedny.
Do toho jsme dokonce svědky orálního sexu, kdy má žena ústa plná živých žížal a
přitom orálně uspokojuje partnera. No prostě zvrácenost největšího kalibru.
Hanra
honban: joshidaisei boko-hen (Naked Action: College Girl Rape Edition) (1990)
Mladík se dostane do tíživé finanční situace a tak
hledá způsob, jak z toho ven. Jeden způsob by byl, ale musel by zajít za hranice
slušnosti a svých morálních zásad. Dostane totiž anonymní email, který ho
nabádá k páchání trestné činnosti a to ne ledajaké. Pokud dokáže sáhnout k
násilí a znásilnění žen, které při tom vyfotografuje a pořízené fotky následně
odešle, dostane slušný balík peněz. Mladík se zprvu zdráhá, ale zanedlouho v
tom najde zalíbení, je stále krutější a vynalézavější…
Hisayasu Satô má za sebou opravdu pestrou režisérskou
kariéru a většina jeho filmů je dosti kontroverzních. Pinku-eiga se pro něj
stal „životním poselstvím“ a je pro něj stejně důležité, jako ON pro toto
filmové odvětví. Tento kousek však patří k tomu slabšímu, co natočil. Přece
jenom se zde smísila erotika s krimi zápletkou, ale v poněkud „slabší“ formě,
než na jakou jsme u něj zvyklí. Samozřejmě i tady dojde ke znásilňování,
svazování a ponižování žen a sexuální akt je jak jinak rozmazán (okostičkován),
ale samotná zápletka moc záživná není.
Lolita
vib-zeme (Lolita: Vibrator Torture) (1987)
Psychicky narušený muž unáší mladé studentky do svého
příbytku (nákladního kontejneru), kde je sváže, mučí, znásilňuje vibrátory, má
s nimi často i pohlavní styk a vše si při tom natáčí a fotografuje. No a na
závěr je drasticky zabíjí. Nově nabytým materiálem pak následně ozdobí zdi
svého hrůzného obydlí.
Mezi těmi stovkami klasických Pinku – eiga v nichž
převažují sadistické erotické dramata, se dá občas narazit i na jejich mnohem
tvrdší odnož. Hisayasu Satô natočil opravdu kvantum filmů, které pobouřili
širokou veřejnost napříč světem (snad kromě Japonců, jenž si v podobných
uchylárnách libují) a občas dokázal i řádně přitvrdit. Tento kousek budiž toho
důkazem. Sadistická náplň a násilí páchané na „mladých pannách“ doslova
šokovalo i řadu kritiků. Někteří z nich tento film dokonce označili za režisérův
nejextrémnější počin. Je to ale opravdu tak šokující prasárna, při které se vám
zvedne žaludek a bude trpět společně s obětmi? No nevím, viděl jsem už mnohem
větší hardcore. O nějaké přehlídce brutálního gore si můžete nechat jen zdát.
Zde se dočkáte leda tak zakrvácených vibrátorů a to ještě bez detailních záběrů
na trýznění obětí. Jasně uvidíme mazání krve po nahých tělech, ocucávání
bradavek, stříkání sprejem na tělo a kalhotky, ale žádný pořádný bizarre se
nekonal. Na tehdejší dobu to ale pro mimo asijské publikum (pokud se to vůbec
dostalo ven) musela být skutečně šokující podívaná.
Děkuji za vaši pozornost a bude nějaké další příště?
Možná…
Žádné komentáře:
Okomentovat