 |
Tohle zrcadlo vám ze života i vašeho domova udělá
doslova samotné peklo…
Když se rodina Alana Russella přestěhuje do nového
domu, rozhodne si do své pracovny pořídit i starodávné zrcadlo. A právě ono je
příčinou problémů, které je záhy doslova pohltí. Kouzelná idylka spokojeného
života zmizí, rodiče se začnou chovat divně a děti začnou mít strach. A ten se
ukáže býti opodstatněný, protože onoho osudného večera dojde k tragédii,
která na sourozencích zanechá pochmurné stopy i v následujících deseti
letech. Nyní již dospělý Tim je právě propuštěn z psychiatrického ústavu,
kde byl po zabití svého otce a smrti matky poslán. Jeho sestra Kaylie na něj
celou tu dobu čekala, protože konečně nadešel čas, aby splnili slib, který si
oné noci dali. Vracejí se zpět do domu, kde hodlají temné zrcadlo zničit jednou
provždy. Navíc si zjistili, že je obklopeno tragickou a hlavně krvavou
minulostí a na svém kontě má mnohem více lidských životů, než jen ten otcův a
matčin. Jenže své síly podcení a nyní je čeká další porce hrůzy a psychického
utrpení…
Režie:
Mike
Flanagan
Rok
výroby: 2013
Délka:
104
min
Země:
USA
Hrají:
Karen Gillan...(Kaylie Russell)
Brenton Thwaites...(Tim Russell)
Annalise Basso...(mladá Kaylie)
Garrett Ryan...(mladý Tim)
Rory Cochrane...(Alan Russell)
Katee Sackhoff...(Marie Russell)
...a další
Další z řady filmů, který mi už hodně dlouho
„ležel v šuplíku“ a já si na něj ne a ne udělat čas. Nicméně když už jsem
svou pozornost nedávno zaměřil na Ajovy Zrcadla + dvojku i asijský originál,
uznal jsem, že nadešel ten čas a konečně došlo i na Oculus. Jsem rád, že nerozhodl
režisér Mike Flanagan jen hloupě něco / někoho napodobovat a přišel
s vlastním nápadem, jak využít tajemné zrcadlo ve svém filmu. Jasně, o
originalitě pointy by se dalo dlouho polemizovat, ale líbilo se mi ono
propojení mysteriózna okolo historie a tajemství zrcadla a propojení záběrů
z minulosti s těmi z reálu. Tedy alespoň zpočátku ano…
Proč zpočátku? Docela jsem se nadchl samotnou
zápletkou i onou formou „rekapitulace“ podivných úmrtí a zmizení bývalých
majitelů zrcadla – očekával jsem nějaké šokující a pěkně tajemné rozzuzlení,
ovšem postupem času to začalo stále více sklouzávat k duchařině a
psycho-chaosu mezi oběma linkami. Jasně, mám rád, když si divák není jistý, zda
to co vidí je reál, nebo jen pracuje narušená mysl některé z postav – či
skutečně úřadují temné síly v plné své kráse, ale přišlo mi, že ani sám
tvůrce v tom neměl pořádně jasně a spíš jen těžil z jednotlivých
scén, než aby se z toho stal skvostný ucelený celek – u kterého bych si
řekl: wau, tak to byl teda nářez…
Oculus tak zhruba po
polovině začal mírně skřípat a já se popravdě v některých částech začal i
lehce nudit. S blížícím se koncem jsem se navíc už i těšil, až to konečně
skončí. Není to špatný film, ale troufám si říci, že se z toho dalo
vymáčknout daleko více. Zvláště pak samotný závěr se mi zas až tolik nelíbil.
Nicméně tento film rozhodně zatracovat nehodlám. Bylo tu několik opravdu
vydařených momentů, atmosféra taky nebyla špatná, herecké výkony jak dospělých
tak i mladých herců ušli – takže to vidím na trošku lepší průměr. Mělo to ale
navíc…
Hodnocení:
60%
Žádné komentáře:
Okomentovat