 |
Tajemný Dům v růžích vás potřebuje a většinou
dostane to, co chce…
|
Profesorka Joyce vyučuje parapsychologii na jedné
z univerzit v Seattlu. Často je kvůli své posedlosti slavným „Domem
v růžích“ trnem v oku svého nadřízeného, profesora Millera. Ten se jí
hodlá zbavit a tak se rozhodne uskutečnit svůj bláznivý plán, který ji již
nějakou dobu klíčí v hlavě. Její přítel Steve Rimbauer je posledním
žijícím členem své rodiny a dědicem nechvalně proslulého domu. Domu, o kterém
kolují strašidelné historky již od jeho stavby, při které zemřelo několik lidí
za velice podivných událostí. No a během následujících sta let v něm
zemřelo několik dalších mužů a zmizel trojnásobek žen. Nyní hodlá vytvořit
sedmičlenný tým z lidí, které by někdo nazval lidskými ztroskotanci, ale
každý jednotlivec je obdařen parapsychologickými schopnostmi, které se mají
stát klíčem k „oživení“ Domu v růžích. Za slušný peněžní obnos všichni
kývnou na její nabídku, aniž by si uvědomovali, jaké ZLO se tam skrývá. To však
záhy po překročení prahu poznají všichni na vlastní kůži. Dům je totiž chce,
dům je potřebuje ke svému samovolnému rozšiřování a nehodlá nikoho pustit ze
svých spárů…
Český
název: Dům v růžích
Režie:
Craig
R. Baxley
Rok
výroby: 2002
Délka:
254
min
Země:
USA
/ Kanada
Hrají:
Nancy Travis...(Prof. Joyce Reardon)
Matt Keeslar...(Steve Rimbauer)
Kimberly J. Brown...(Annie Wheaton)
Melanie Lynskey...(Rachel Wheaton)
Matt Ross...(Emery Waterman)
Julian Sands...(Nick Hardaway)
David Dukes...(Profesor Carl Miller)
...a další
Ačkoliv jsem si tuto minisérii pustil již několikrát,
nikdy jsem ji neviděl celou. Ne snad proto, že by šlo o špatnou podívanou, ale
zdlouhavost jednotlivých částí byla vždy silnější, než moje trpělivost. Nyní
v době marodky mám však času habaděj, no a jelikož jsem se v poslední
době začal soustředit na filmy podle Kinga, nemohl jsem samozřejmě opomenout
ani Dům v růžích. Ta více než čtyřhodinová stopáž je opravdu vražedná, ale
nakonec jsem to přežil ve zdraví a docela jsem si to i užil. Přece jenom
v sobě tajemný příběh skrývá více pozitivních prvků, než těch negativních,
takže Craig R. Baxley nakonec ode mně dostane palec směrem nahoru.
První polovina filmu se točí okolo seznámení
s jednotlivými postavami, z nichž některé stály vskutku za větší
pozornost (samotná Annie, Nick nebo mrzout Emery), ale nemůžu se zbavit dojmu,
že většina ostatních tu byla absolutně zbytečná a více méně jen do počtu. Což
by nebylo špatné, kdyby si je dům „vzal“ hned v první části, ale my se
s nimi musíme trápit skoro celý film, což mi lehce lezlo na nervy. Na to
že film trvá tak dlouho, si s nimi mohl samotný King více vyhrát (jak u
něj bývá ve většině případů dobrým zvykem). Zas na druhou stranu se mi líbilo
postupné rozplétání historie samotného domu a jeho obětí (v té druhé polovině
našeho příběhu), které sebou přineslo svěží a místy i dost ponurou atmosféru.
Která byla občas okořeněna i o docela zajímavé speciální efekty.
Přesto si neodpustím
poznámku, že to klidně mohlo být o polovinu kratší a zřejmě by se nikdo
nezlobil. Některé pasáže jsou totiž dost nevyvážené (co se zajímavosti týče),
občas i trochu nudné a nezáživné. Ke konci filmu už to byla tvůrčí psycho
jízda, ze které zůstane zřejmě vykulený nejeden divák. Dům v růžích tak
sice rozhodně není nejlepším filmem podle Kinga, ale určitě si nezaslouží
opovržení. Pořád jde o lehce nadprůměrnou záležitost, která má divákům co
nabídnout. Po stránce hereckých výkonů se mi nejvíce líbilo duo Julian Sands a Matt
Ross (ten byl občas dost na ránu, ale bez něj coby Emeryho by to nebylo ono).
Hodnocení:
70%
Žádné komentáře:
Okomentovat