 |
Kniha, jenž si píše vlastní příběhy je určitě
zajímavá, nesmíte se v nich však stát sám ústřední postavou a ještě přitom
čelit svému strachu…
Stella a její kamarádi Auggie a Chuck se často stávají
terčem šikany ze strany Tommyho a jeho kamarádů. Během Halloweenské noci roku
1968 se s nimi opět dostávají do křížku, ale pomůže jim mladík Ramon.
Společně se ukrývají ve starém opuštěném domě rodiny Bellowsových, který má
pochmurnou (až strašidelnou) minulost. V jeho sklepení najdou tajemnou
knihu plnou strašidelných příběhů, kterou si následně hodlají vzít sebou. To
však neměli dělat! Kniha totiž skrývá děsivé tajemství a její stránky se
zanedlouho začnou plnit dalšími hrůznými příběhy a děsivými monstry. Příběhy,
jejichž nechtěnými účastníky se stávají všichni zúčastnění, kteří toho dne byli
v domě. Každý z nich má totiž z něčeho strach a právě toho
dokáže kniha využít ve svůj prospěch…
Český
název: Noční můry z temnot
Režie:
André
Øvredal
Rok
výroby: 2019
Délka:
108
min
Země:
USA
Hrají:
Zoe Margaret Colletti...(Stella Nicholls)
Michael Garza...(Ramon Morales)
Gabriel Rush...(Auggie Hilderbrandt)
Austin Zajur...(Chuck Steinberg)
Natalie Ganzhorn...(Ruth Steinberg)
Austin Abrams...(Tommy Milner)
...a další
André Øvredal patří mezi tvůrce, jejichž tvorbu na
rozdíl od ostatních považuji spíše za průměrnou a nějak zvlášť oslňující, takže
jsem ani od tohoto kousku neměl žádná velká očekávání. Což se taky následně
potvrdilo, takže zklamání jsem určitě nezažil. Navíc omezení PG-13 vysílalo již
jasné signály dávno předtím, než se objevily úvodní titulky. Tvůrčí nápad dát
dohromady několik strašidelných povídek přitom nebyl vůbec špatný, jen celkové
provedení prostě pokulhávalo.
Ono je hezké, že nám zde doslova ožívají noční můry
jednotlivých postav, z nichž každá bude postavena svému strachu, ale co na
tom, když všechno bylo uděláno jen tak napůl. Pěkné masky některých stvoření
beru jako plus, občas se dostaví i slušná atmosféra – ale setkal jsem se (viděl
jsem už jinde) mnohem lepší setkání s oživlým strašákem, stejně tak i
líhnutí pavouků z těla (beďaru) nebo pronásledování oživlou mrtvolou –
snad jen ten The Jangly Man z vězení snese přísnější měřítka. Bylo z toho
vážně cítit to, že to bylo dělané spíš pro mladší publikum.
To však neznamená, že
bych se u toho vyloženě nudil. To vůbec ne. Pokud probíhaly ony „můry“ ještě to
ušlo, horší už byla ta omáčka okolo a propojení mezi jednotlivými hrůzami. Tady
bylo cítit, že je to jen doslova „sešité horkou jehlou“, moc mě to nebavilo,
některé situaci mi přišly chabé, u jiných (lovení hoven ze záchodu) jsem se
alespoň trochu zasmál. Jako celek to však vidím na obyčejný průměr, který sice
neurazí, ale ani nějak zvlášť nenadchne.
Hodnocení:
50%
Žádné komentáře:
Okomentovat