Ujetost tohoto survival žraločího kousku, prostě nejde
přehlédnout…
Skupinka přátel natáčí dobrodružné videa na svůj blog,
během kterých se pouští do bláznivých akcí napříč světem. Prozatím jim to
celkem slušně vynášelo a tak se rozhodnou tentokrát pro dosti riskantní podnik.
Hodlají navštívit izolovanou zátoku – ostrůvek uprostřed moře, kde je
veřejnosti přístup zakázán. Podplatí místního pilota hydroplánu, aby je tam v tajnosti
nepozorovaně dostal, ale nemají ani ponětí, že pro většinu z nich to bude
osudové dobrodružství. Letadlo totiž během letu havaruje a přestože cílová
zátoka není daleko, je pro přeživší téměř nemožné se tam dostat. Kolem trosek a
trosečníků totiž začne kroužit trojice bílých žraloků…
Režie:
Jose
Montesinos
Rok
výroby: 2018
Délka:
85
min
Země:
USA
Hrají:
Aubrey Reynolds...(Lindsey)
Gina Vitori...(Paige)
Taylor Jorgensen...(Seb)
Lanett Tachel...(Kahaia)
Michael S. New...(Evan)
...a další
Dnes již kultovní Čelisti zůstaly opět nepřekonány! Na
to že jde již o čtyřicet tři let starý kousek a dočkal se stovek napodobitelů –
stále drží prvenství mezi žraločími kousky a jen tak brzy o něj nepřijde.
Většina filmů se žraločí tématikou totiž spadá do kategorie céčkových braků, ve
kterých se scénáristé a režiséři předhánějí v co možná nejbizarnějším
obsahu a efektech, na úkor kvality. A tento film je jen dalším z mnoha v řadě.
Když jsem si v rychlosti přečetl obsah filmu, říkal jsem si, že by mohlo
jít alespoň o průměrný žraločí survival ve stylu Otevřené moře, Útes smrti nebo
Mělčin, ale to jsem ještě netušil, cože si to pro nás režisér Jose Montesinos a
scénárista Graham Winter ve skutečnosti přichystali za „mišmaš“.
No a hlavně mi v žánrovém výběru chyběla komedie.
Protože horor/thriller to tedy skutečně byl, ale jen z hlediska dodívání
se až do samotného konce. Digitální trojice bílých žraloků byla sice hrozná,
ale viděl jsem už díky Asylum i mnohem horší. To samé platí i o digitálních
cákancích krve či špatnému načasování speciálních efektů, které mi přišli dost
opožděné (viz výskoky z vody, kousání žraloků, atd…oproti hýbání postav). Největší
pecka však přišla až ve druhé polovině filmu a to postupné zabíjení žraloků
hlavní hrdinkou.
Do té doby bylo totiž tempo zápletky i samotné dialogy
dost na bodě mrazu a nezajímavé. Máme tu skupinu vyšinutých dobrodruhů a vedle
nich nebohou Lindsey, která si do té doby uměla leda tak namalovat nehty či
balit kluky. Najednou se z ní stane neohrožená hrdinka, která nejenže musí
sledovat postupné umírání svých kamarádů, ale rafinovaně zabíjí všechny žraloky
a to dosti ehm netradičními způsoby (nestačil jsem zírat, co se zase urodilo v hlavě
chorého scénáristy a několikrát jsem doslova vybuchl smíchy). Scéna s kusem
šutru byla echt, ovšem finální zúčtování s potápěčkou bombou, tak to
nemělo chybu. To asi i chlapci od Asylum museli zezelenat závistí, že je něco
tak „šokujícího“ ještě dosud nenapadlo.
Frenzy je svým způsobem
skutečně nevšední podívanou, ovšem je důležité, z jakého pohledu se na
toto tvrzení budete dívat. Kvalita téměř žádná, ale ta omáčka okolo byla k nezaplacení.
Tahle bračka prostě nešla vypnout, musel jsem se dodívat až do samotného konce.
Hodnocení:
20%
Žádné komentáře:
Okomentovat