Gojira tai Megaro (1973)

Nukleární výbuchy způsobí, že se napovrch vydá posvátný brouk Megalon, který hodlá zničit lidskou populaci.

Po celá léta žila podmořská civilizace „Seatopia“ v klidu a v ústraní před lidmi. Poslední dobou jim však začne vadit vzrůstající počet nukleárních výbuchů a proto se rozhodnou s pozemšťany zatočit. Dopomoci jim k tomu má jejich posvátný brouk Megalon, kterého vyšlou napovrch. Ten okamžitě začne ničit vše, co mu přijde do cesty. Navíc se jejich „agenti“ snaží ukrást a ovládnout humanoidního robota Jet Jaguara, kterého stvořil vynálezce Goro Ibuki. Ten se však svého výtvoru nehodlá vzdát bez boje a tak se společně se svým malým synovcem Rokurem a přítelem Jinkawou snaží za každou cenu získat svůj výtvor zpět pod kontrolu. S jeho pomocí totiž chtějí požádat o pomoc Gojiru, která nemá o hrozícím nebezpečí ani potuchy…

Režie: Jun Fukuda

Rok výroby: 1973

Délka: 81. min

Země: Japonsko

Alternativní název: Godzilla vs. Megalon

Hrají:

Katsuhiko Sasaki …………………..(Goro Ibuki)

Hiroyuki Kawase …………………..(Rokuro)

Yutaka Hayashi …………………….(Hiroshi Jinkawa)

Shinji Takagi ……………………….(Gojira)

Hideto Odachi ………………………(Megaro)

…a další

Třináctého dílu se ujal opět režisér Fukuda a i přes mé neskrývavé znechucení se mu tentokrát povedlo kromě nového monstra předvést i nový prvek a to docela solidní porci akčních pasáží, které rozhodně vylepšili celkový kredit tohoto dílu (na to jsem u něj nebyl vůbec připravený). Rozhodně tedy víc než opakovací scény, na které jsem si už tak nějak zvykl. Přesto mne ani tentokrát nepřesvědčil, abych dal nějaké vysoké hodnocení. Záporných podnětů tu totiž bylo opět požehnaně a hlavně mi vadil ten malý spratek. Když jsem navíc zjistil, že se tento film během svého počátku setkal s velice kladnými ohlasy nejen v Japonsku, ale i Americe, šel jsem do kolen. Naštěstí postupem času nadšení opadlo, o čemž nakonec svědčí i momentální hodnocení nejen na IMDB, ale i jiných světových databázích (nepočítám CSFD).

Příchod Megalona na scénu přitom vypadal hodně slušně a tenhle brouk s „vrtáky“ a chlustajícími „granáty“ se mi líbil. Především pak u scény s modelovou přehradou. Když to navíc tvůrci okořenili ukázkovou automobilovou honičkou začal jsem nabývat dojmu, že by skutečně mohlo jít o pecku. Jenže pak se zjevil „trapný“ Jet Jaguar a jeho plácačka s Gojirou, zas poslala všechno do kytek. Tento robot sice předvedl slušné chvaty v soubojích s Megalonem či Giganem, ale jinak mne nezaujal vůbec ničím. Když se konečně na place objevila i samotná Gojira, následoval finální souboj všech čtyř protivníků, který trval něco přes dvacet minut. 

Během to jsme mohli spatřit opět několik „vypůjčených“ scén z předchozího dílu, které naštěstí doplnily i nově nacvičené gymnastické prvky čtveřice v kostýmech. Kromě válení po zemi se dočkáme i několika tanečních kreací (ten nový herec v kostýmu Gojiry mi prostě nesedí) a spousty rádoby japonského humoru. Zajímavá atmosféra se začala pomalu vytrácet, až úplně zmizela. Za netradiční považuji i to, že se zde tentokrát neobjevila žádná důležitá ženská role/hrdinka, což je pro tuto sérii opravdu vzácností. Je obrovská škoda, že ani tentokrát nedokázal Fukuda vymáčknout všechen potenciál, který scénář určitě měl. Naštěstí se ho už brzy zbavíme jednou provždy. 

Hodnocení:
50%