Trojice maskovaných mužů vs. čtveřice mladých dívek. Teror,
znásilňovaní a následná pomsta může začít. Ovšem záleží, koho to nakonec bude
bolet nejvíc – možná samotného diváka…
Belle pozve své tři kamarádky do domu u jezera, který patřil jejímu zesnulému otci. Děvčata si hodlají užít dámskou jízdu, jenomže hned záhy po jejich příjezdu, se dostanou do hledáčku trojice násilníků, kteří s nimi rozhodně nebudou jednat v rukavičkách. Pánové Red, Black a Blue začnou milé dámy, terorizovat, mučit, znásilňovat a zašli by možná ještě dále, kdyby se jim ženy z posledních sil nepokusily vzdorovat a pomyslná miska vah se rázem začne otáčet…
Režie:
Giorgio
Serafini
Rok
výroby: 2018
Délka:
93
min
Země:
USA
Hrají:
Jemma Dallender...(Belle)
Natalie Burn...(Kay)
Rachel Rosenstein...(Angela)
Anna Shields...(Lory)
Justin Fischer...(David)
Michael Santi...(Mr. Red)
...a další
Home invasion coby subžánr mám docela rád, jen je velká
škoda, že většina těchto filmů nedisponuje příliš velkým rozpočtem ani zrovna
originálními zápletkami, takže se vám řada z nich brzy začne slévat
v jedno a ve skutečnosti vám ani nenabídnou žádnou pořádnou a dech beroucí
podívanou. Většina z nich má totiž podprůměrnou kvalitu (samozřejmě
existuje i dost těch kvalitních) a bohužel tento film patří mezi ty slabší.
Giorgio Serafini vsadil všechno na jednu kartu. Peněz
moc neměl, takže si nemohl dovolit kvalitní gore ani množství scén
s nějakou tou brutalitou – natož o nějakém drsném znásilnění si taky
můžeme nechat jen zdát. Takže divákovi naservíroval pár polonahých děvčat ve
spodním prádle nebo nahoře bez, trošku té krve, jednu useknutou hlavu,
podříznutý krk a šíp v břiše. Žádná hitparáda se tedy nekonala a tím
trumfem bylo obsazení hereček Natalie Burn a Jemmy Dallender
(ta si zahrála ve I Spit on Your Grave 2), které měly nalákat diváky na svá
jména.
Trojice násilníků s pomalovanými obličeji se taky
zrovna moc nepředvedla a tak nám tu zbývá už jen nezvaný host s tichou
střelnou zbraní. Jenomže vytvořenou atmosféru i náznaky surovosti dost sráželi
samotné herecké výkony většiny zúčastněných. Moc jsem jim to utrpení,
ponižování ani následnou pomstu nevěřil. Navíc neměli pořádně co hrát – sem tam
vypustili nějakou tu drsnou hlášku a jinak tam postávali jak dřeva. A ty dvě
již zmiňované herečky to prostě samy utáhnout nemohly.
The Executioners tak řadím k podprůměrným kouskům ve svém subžánru. Kvalita téměř žádná, stejně tak opravdu zajímavých či dobrých scén je tu minimum. Ani se nedivím, že i přesto že byl film natočený již v roce 2017, s jeho premiérou čekali až do roku následujícího. Asi sbírali odvahu, tohle vůbec vypustit do světa.
Hodnocení:
30%
Žádné komentáře:
Okomentovat