Dark Waters (1993)

I jeptišky mají svá děsivá tajemství. Chraň bůh toho, kdo do nich začne strkat nos!

Mladá Elizabeth se po smrti svého otce vydává z Londýna do starého ostrovního kláštera, kde se narodila. Po smrti své matky jej v dětství opustila, ale její otec nepřestal financovat zdejší řád jeptišek a nedávno tam odcestovala i její přítelkyně. Seznámí se zde s řádovou sestrou Sarah, která se stane její průvodcem temnými chodbami kláštera. Velmi záhy však mladá žena pochopí, že s tímto místem není všechno v pořádku. Její přítelkyně zmizela, jeptišky i místní obyvatelé se chovají podivně a navíc pomalu začíná odhalovat děsivou minulost své rodiny i samotného ostrova.

Režie: Mariano Baino

Rok výroby: 1993

Délka: 94 min

Země: Rusko / Itálie / Velká Británie

Hrají:

Louise Salter…(Elizabeth)

Venera Simmons…(Sarah)

Mariya Kapnist

Lubov Snegur

Albina Skarga

…a další

Z celého filmu jde cítit stará poctivá italská škola a přestože je vše „posvěceno“ ruskou distribucí, Mariano Baino se snažil neudělat ostudu své domovině a povedlo se mu natočit velice působivý film s ponurou hororovou atmosférou. Natáčelo se v oblasti Krymu, což se ukázalo býti velice dobrým tahem. Právě zvolené prostředí na mě udělalo velký dojem. Ponurý klášter plný temných chodeb a zákoutí stojí nad jeskyním komplexem – přesně tohle je podle mého gusta. Když k tomu přidám i poutavý příběh, měl jsem na hodinu a půl o zábavu postaráno. 

I já se přidávám k těm, kteří z toho cítili Lovecrafta a to především díky podivnému stvoření a historii ostrova. To však zde nebylo zdaleka tím jediným odporným zjevením. Stačí se podívat na pološílené jeptišky (některé z nich slepé) a jejich obřadní rituály. Mrskání, gore to vše bylo vítaným zpestřením mysteriózní zápletky. Stejně jako fakt, že se zde zbytečně neplýtvalo dialogy. Mnohdy je lepší když se ve filmu moc nemluví a divák se tak může nerušeně věnovat samotnému ději. Jediné co mě trochu mrzí je to, že si s tím režisér ještě o trochu více nepohrál po psychologické stránce. Některé rádoby lekací scény, totiž nevystraší ani malé děcko. Prostě to chtělo zapojit více kreativity. Když už to v některých scénách šlo, tak nevím proč ne ve všech.

Ani herecké výkony většiny zúčastněných nebyli vůbec špatné. Zvláště pak ty starší jeptišky stály za pozornost. Jejich mladší kolegyně si rovněž nevedly špatně, ale přece jenom jsem z nich cítil jisté reservy. Zvláště ve chvílích, kdy se měla hlavní hrdinka „bát“ vypadala dost nevěruhodně. Závěrem bych chtěl pochválit i slušné masky a triky, které nám tu byly nabídnuty. I mně se nejvíce líbila ukřižovaná jeptiška. Dark Waters si bezesporu zaslouží nadprůměrné hodnocení za kvalitně odvedenou práci a je jen škoda, že režisér nenatočil více podobných filmů. Rozhodně na to měl.

Hodnocení:
70%