Will je prostě smolař, kterého nechce ani jeho
přítelkyně, ani duchové a naštvaný démon už vůbec ne…
Will je totální smolař a tak trochu blbeček, kterému se lepí smůla na paty. Přivydělává si prodejem hnusných zubních past, snaží se péct dorty a právě se rozešel se svou přítelkyní Amy, která jej vyhodila ze svého bytu. Rozhodne si proto pronajmout dům (ani si nevšimne potutelného úsměvu jeho majitelů), avšak zanedlouho zjistí, že zde nebydlí sám. Toto místo totiž obývají duchové a démon Deomonous, který lační po nové lidské duši. Will je však takový loser, že i oni brzy o něj přestanou mít zájem a snaží se jej z domu všemožně vystrnadit, zároveň však mají pekelný plán, jak novou duši přece jenom získat…
Režie:
Emily
Hagins
Rok
výroby: 2022
Délka:
105
min
Země:
USA
Hrají:
Jon Michael Simpson...(Will)
Paige Evans...(Amy)
Jeff McQuitty...(Patrick)
Olivia Ducayen...(Aimee)
Dave Peniuk...(Ken Sellers)
Sarah Cleveland...(Tammy Sellers)
Presley Allard...(Grace Sellers)
...a další
Hororové komedie jako takové mi nevadí, ani když zesměšňují
jiné známé kousky a vlastně by se daly zařadit spíše mezi „parodie“. Musí však
mít kvalitní humor, hodně srandovních scén – třeba i nezapomenutelné hlášky,
jenže těchto prvků jsem se zde dočkal jen pomálu. První polovina filmu ještě
ušla – hlavní hrdina je vážně trouba, která má kupu smůly hlavně však svou
vinou a ani samotný nový dům nevypadal špatně. Zvláště pak hrátky duchů s jich
novým obyvatelem a naštvaný démon (scénka s malou holkou dobrá).
I jim brzy dojde, že Will za nic nestojí a snaží se
jej všemožně i nemožně zbavit. ON si z toho zpočátku nic nedělá, ale
později se rozhodne bojovat nejen o domov ale i ztracenou lásku. Postupem času
však kvalita zábavy ustoupila hromadě nezáživných dialogů, trapných scén a já
se nemohl dočkat, až to celé skončí. Naštěstí závěr zase přinese pár
srandovních momentů a tak jsem se vydržel dívat až do samotného konce. Já se
však ani moc nedivím, že Willa prostě nikdo nechtěl.
Sorry About the Demon není na triky a speciální efekty úplně marný, ale bylo vidět, že se režisérka prostě bála přitvrdit. Přesto i zde se dočkáme několika rádoby lekacích scén – jejich větší počet by však byl vřele vítán. Snad kdyby to celé bylo tak o dvacet minut kratší, udělala by lépe. Je tu totiž i několik vyloženě nudných a otravných pasáží, bez kterých by se milerád obešel. Já to prostě vidím na slabší průměr – lepší podprůměr.
Hodnocení:
40%
Žádné komentáře:
Okomentovat