 |
Dobrodružný výlet do Pripjatě, se pro skupinu
odvážlivců změní v děsivou radioaktivní noční můru…
Chris se svou přítelkyní Natalií a jejich společnou
kamarádkou Amandou uskutečnili vysněnou cestu po Evropě. Projeli několik
metropolí a jejich další zastávkou je Kyjev, kde žije Chrisův bratr Paul. Ten
mladým Američanům navrhne dobrodružný leč mírně nebezpečný výlet do nechvalně
proslulé Pripjati – městečka nedaleko Černobylu, ze kterého byli po výbuchu
jaderného reaktoru evakuování všichni obyvatelé, protože oblast byla zamořena
radioaktivitou. Omladina je nadšená a společně s dvěma dalšími turisty (Zoe,Michael)
a průvodcem Urim vyráží na nebezpečnou akci. Do střeženého objektu se dostanou
tajnou cestou a zpočátku vše probíhá v pořádku. Ovšem jen do chvíle, kdy
zjistí, že jim někdo nebo něco poškodilo dráty v autě. Pomoc je daleko a
společně s tmou přichází i něco mnohem děsivějšího. Něco, co mělo a má
zůstat skryto před širokou veřejností…
Český
název: Černobylské deníky
Režie:
Bradley
Parker
Rok
výroby: 2012
Délka:
86
min
Země:
USA
Hrají:
Devin Kelley...(Amanda)
Jonathan Sadowski...(Paul)
Olivia Taylor Dudley...(Natalie)
Jesse McCartney...(Chris)
Dimitri Diatchenko...(Uri)
...a další
Oren Peli svého času se svou prvotinou Paranormal
Activity docela zabodoval u některých fanoušků a milovníků found footage, takže
bylo celkem jasné, že mu dost narostli křídla. Já však vůči němu zůstal zcela
chladným, film se mi moc nelíbil a další jeho kousky, jsem dost dlouho míjel
bez povšimnutí. Tentokrát sice do režisérského křesla usedl Bradley Parker a
Oren si ponechal „jen“ scénář a produkci, ale kredit si v mých očích
rozhodně nevylepšil. Zvláště když Černobyl a Pripjať jsou dodnes dosti ožehavým
tématem (které mě dost zajímá) a sám se do těchto končin chystám podívat během
příštího roku v rámci plánovaných toulek po Ukrajině.
I proto bylo mé zklamání o to větší, že se tvůrci
vydali natáčet úplně jinam. Jasně chápu, že natáčet v zamořené oblasti by
jim tamní vláda zřejmě nedovolila, ale výběr lokace coby vojenského objektu
kousek od srbského Bělehradu a staré ruské letiště v Maďarsku nebyli
rozhodně tím pravým ořechovým a autentičnost tak byla v tahu. Což byl taky
jeden z hlavních faktorů, proč se mi nelíbí ani tento film. Tím dalším byl
i samotný příběh. Postavy mi nějak závratně k srdci nepřirostly, slušná
atmosféra se tu objevila jen v několika momentech a po většinu času jsem
se dost nudil.
Pracovalo se tu jen s náznaky – což by mi zas až
tolik nevadilo, alespoň mohla zapracovat divákova představivost, kamera taky
nebyla nejhorší (taková scéna s medvědem v baráku sebou přinesla i jistou
atmosférickou vložku), ovšem vzhledem k tomu, že spousta důležitých
momentů se odehrává ve tmě, jen při svitu světla z baterky, bylo mnohdy
vidět „starou belu“. A samotný závěr doslova vycucaný z prstu se mi
nelíbil už vůbec. Chtělo to prostě mnohem více scén se psy a zmutovanými lidmi,
i když vlastně nevím, jestli by to vůbec pomohlo…
Černobylské deníky tak
v mém případě zůstali před branami průměrné podívané. Není to sice
vyložená ztráta času, není to ani found footage, ale ani nic co bych musel
vidět ještě někdy znovu.
Hodnocení:
40%
Žádné komentáře:
Okomentovat