Začínající režisér Jonas Govaerts si pro nás na uvítanou připravil belgický lesní masakr nebohých skautů a jejich vedoucích ve Valonských lesích. |
Dvanáctiletý Sam odjíždí s několika dalšími dětmi a trojicí skautských vedoucích tábořit do Valonských lesů. Kromě šikany ze strany svých vrstevníků i hlavního vedoucího Petera se musí chlapec vypořádat i s děsivou legendou, která o tomto místě koluje. Příběh o vlkodlačím chlapci jménem Kai slouží vedoucím k vystrašení mladých táborníků, jenže Sam brzy pochopí, že nejde jen o hloupou pověru. Okolní lesy totiž považuje za své teritorium šílený pytlák, který zde společně se svým synem nastražil řadu smrtících pastí. Sam na chlapce náhodou narazí a snaží se varovat ostatní před nebezpečím, jenže mu nikdo nevěří a snadno se tak stává terčem ještě většího posměchu a opovržení. Nepotrvá to však dlouho a všichni na vlastní kůži pocítí svůj omyl.
Režie:
Jonas
Govaerts
Rok
výroby: 2014
Délka:
84
min
Země:
Belgie
Alternativní
název: Cub
Hrají:
Maurice Luijten…(Sam)
Gill Eeckelaert…(Kai)
Evelien Bosmans…(Jasmijn)
Titus De Voogdt…(Kris)
Stef Aerts…(Peter)
…a další
Začínající režisér Jonas Govaerts vsadil na
osvědčené téma a rozhodl se ukázat, že i Belgičané dokáží natočit slušný
slasher. Nevím však, zdali se mu to povedlo přesně podle jeho představ. Nebo
lépe řečeno jestli se mu povedlo uspokojit divácké očekávání. Přece jenom měl
film velice slibný potenciál a to především co se výběru prostředí a hlavní osy
děje týče. Jenomže dle mého názoru se režisérovi prostě nepodařilo z něj vymačkat
vše, co se dalo. Dobře zvolené prostředí (zde les) ani důmyslné pasti ještě
nezaručují velký úspěch. Protože pokud si chce divák film opravdu užít, nesmí
nad scénářem moc přemýšlet. Jinak zde totiž narazí na spoustu nelogických
kopanců a do očí bijících nesmyslů.
Je mi jasné, že se Govaerts snažil co možná nejvíce
vyrovnat americkým, severským a francouzským slasherům, ovšem na můj vkus se
nechal unést svou představivostí až příliš. Nebo měl vše alespoň trochu
vysvětlit. Ono je sice pěkné, že zabiják oplývá skutečně pestrou škálou
důmyslných pastí a řadou pohybových senzorů, ovšem by nebylo od věci trochu
divákovi přiblížit, jak k tomu přišel, proč to vůbec dělal a hlavně jak to
že je téměř nesmrtelný. Navíc byl ten belgický skautský oddíl opravdu divný.
Nevím, sám jsem zhruba patnáct let chodil do skautu, ale zřejmě u nás zastáváme
ještě poněkud odlišné pravidla a chování. Téhle trojici vedoucích bych nesvěřil
svoje děcka ani omylem. Na druhou stranu zas chápu, že tvůrce chtěl nabídnout
pestrou škálu charakteristik svých postav. Nicméně kromě hlavního hrdiny Sama,
mi tu nebyl absolutně nikdo sympatický.
Přesto všechno se však režisérovi přece jenom
podařilo místy navodit velice zajímavou atmosféru. Ponurost i napětí se tu sice
mohli vyskytovat v hojnější míře, ale na průměrné ohodnocení to bohatě
stačilo. Zvláště když některé pasti i mord scény byly opravdu vydařené. Pro
příště by to však chtělo více zapracovat na důvěryhodnosti celé zápletky.
Zřejmě největší kus práce odvedl Steve Moore, který měl na starosti hudbu. Tenhle
borec se opravdu vyřádil a i díky němu měla atmosféra o level větší kvalitu. Welp
tak vyloženě nezklamal, ale ani nějak závratně nepotěšil. Najde se zde několik
slibných okamžiků, kvůli kterým stojí za to film vidět, ale zároveň zde není
vyloženě nic tak extra, proč byste si ho měli zařadit mezi svoje TOP filmy.
Hodnocení:
60%
Žádné komentáře:
Okomentovat