REC (2007)

Jeden z nejlepších zombie filmů co jsem kdy viděl…

Film začíná představením reportérky Angely Vidal, která společně se svým kameramanem Pablem chystá natočit reportáž o místní hasičské jednotce do noční televizní show Okamžik, kdy spíte. Seznámí diváky s ústřednou a udělá rozhovory s hasiči. Potom dostanou hasiči hlášení o výjezdu – Osoba v ohrožení. Nastoupí do hasičského auta a vyráží na zásah. Tento výlet se stane jejich noční můrou. Dojedou k obyčejnému obytnému domu, kde čekají dva policisté. Vejdou tedy všichni do baráku, kde jim vystrašení obyvatelé domu řeknou, že v jednom z bytů ve druhém patře slyšeli výkřiky staré ženy. Když dojdou až do bytu, uvidí starou ženu celou v krvi. Starší policista se jí pokusí uklidnit, ale ona ho napadne a kousne do krku… 

Režie: Jaume Balagueró, Paco Plaza

Rok výroby: 2007

Délka: 85. minut

Země: Španělsko

Hrají:

Manuela Velasco… (Ángela)

Pep Sais…(kameraman)

Ferran Terraza…(Manu)

Vicente Gil…(policista)

Pablo Rosso…(Marcos)

…a další

Tento španělský kousek patří v mých očích ke světlým zábleskům zombie filmů. Jak jistě už víte, toto hororové odvětví mi moc po chuti není, ale tady jsem zůstal přilepený na obrazovce již od prvních minut. V době kdy jsem tento film viděl poprvé a napsal na něj recenzi (někdy v roce 2008), kterou jsem teď předělával, jsem ještě moc filmů natočených „ruční kamerou“ neviděl, takže mě to tolik neunavovalo a neotravovalo (jako v dnešní době). Oba režiséři se snažili divákům vše podat co možná nejvěrohodnějším způsobem (od chování postav počínaje…), takže jsem pocit nudy vůbec nepociťoval. Ba co víc od okamžiku kdy se setkáme s první nakaženou, si dokázala nastartovaná atmosféra udržet stejnou laťku po celou dobu svého trvání.

Dopomohlo k tomu i prostředí patrového domu, vypadávající elektřina a hlavně fakt, že se tu zbytečně nechodilo okolo „horké kaše“. Jedna akční scéna střídala druhou, sem tam do toho bylo potřeba přidat trochu vzlykání, řvaní a honiček – takže ve finále mi těch 85 minut uteklo jako voda a já se už nemohl dočkat dalších pokračování. Jak se ovšem později ukázalo, na první díl už nemělo ani jedno pokračování (zatím), ani americké remaky. Především však  Jaume Balagueró si mě však zcela získal na svou stranu a já doteď pozorně sleduju jeho tvorbu.

Asi nejvíc se mi však líbilo to, že se zde podařilo vtisknout neskutečným způsobem až „klaustrofobní“ nádech, který v některých situacích (momentech) gradoval tak, že slabší povahy si málem nadělaly do kalhot. O čemž taky svědčí některé komentáře na netu. [Rec] se mi nesmazatelně vryl do paměti a viděl jsem jej už několikrát a nikdy to neomrzí. Pokud nepočítám některé filmy od Romera, tak tohle je snad jediný film, jemuž jsem ochoten dát skoro největší možné ohodnocení. Nejen kvůli již zmíněné atmosféře, ale i solidním hereckým výkonům a především díky půvabné Manuele Velasco.

Hodnocení:
90%