Cloth, The (2013)

Tajná církevní organizace, nevěřící mladík jako spasitel lidstva a několik posedlých lidí – to vše v hodně mizerném a laciném provedení…

Římská katolická církev již před mnoha lety založila tajnou organizaci, jejíž členové mají za úkol vystopovat, zastavit a vymýtit lidi posedlé démony. Nyní nadešel čas, aby do svých řad přijmuli vyvoleného, který má zastavit nebezpečného démona (Kasdeya), který připravuje cestu svému pánovi, jímž není nikdo jiný než sám Belzebub. Spasitelem lidstva i samotných posedlých se má stát bezbožný mladík Jason, jenomže času na jeho vycvičení s nejmodernější technikou, kterou má církev k dispozici s bojem proti zlu je sakra málo. Navíc jeho rebelský přístup a způsob života, připraví jeho kolegům nejednu těžkou chvíli. Je skutečně tím pravým vyvoleným?

Režie: Justin Price

Rok výroby: 2013

Délka: 90 min

Země: USA

 

Hrají:

Kyler Willett...(Jason)

Perla Rodríguez...(Laurel)

Justin Price...(Kasdeya)

Lassiter Holmes...(otec Diekmen)

Eric Roberts...(otec Tollman)

Danny Trejo...(otec Connely)

...a další

Jeden by řekl, že už ho u filmů zabývajícími se posednutými nic moc překvapit nemůže, no tenhle film to tedy dokázal. Samotný úvod byl vcelku zajímavou podívanou, ve které provádí vymýtání sám Danny Trejo a já si říkal, že by to vůbec nemusela být špatná podívaná, jenomže to jsem se sakra mýlil. Jak sám Trejo tak i druhý starý známý Eric Roberts tu jsou jen do počtu, moc se před kamerou neohřejí a jejich jména marketingovým tahem tvůrce, režiséra a „herce“ Justina Pricea, který v životě nic opravdu kloudného nenatočil (jeden paskvil za druhým) a i tentokrát to nedopadlo vůbec dobře.

 

Rád bych řekl, že za vším je vcelku mrzký rozpočet 4,000,000 dolarů, jenomže to bych lhal. Dalším velkým průserem je samotný scénář, herecké výkony většiny zúčastněných a především celkový vizuál. Většina speciálních efektů je marná, no nápaditost se mu však upřít nedá. Pár zbraní vypadalo zajímavě, ani to však nestačilo, protože skutečně použitých je jen minimální množství z nich. Dalším kamenem úrazu byla samotná atmosféra. Když už se konečně objevila nějaká ta zajímavá scéna či pasáž (a že jich bylo jako šafránu), následovala hromada nudných a nezáživných dialogů, nebo všechno pohřbili ty digitální cákance a rádoby děsivé démonické kreatury.

 

Několikrát jsem se přistihl, jak mě přepadá touha to vypnout, smazat z disku a jít raději spát. Takhle že má vypadat horor v roce 2013? To si snad dělají srandu. Za celou stopáž bych tu našel dohromady tak pět-šest minut, které by se daly označit za jakžtakž zajímavou podívanou, ten zbytek byl jen céčkový škvár s otřesným vizuálem, že i některé amatérské filmy jsou mnohem zajímavější a záživnější podívanou. Nebýt toho začátku, asi bych tomu rovnou vlepil odpad.

 

The Cloth možná někoho zaujme svým plakátem, nebo vaše senzory zaznamenají známá jména béčkových herců, ale nenechte se tím vůbec uchlácholit. Ve skutečnosti jde o těžce podprůměrnou podívanou, balancující na samotné hranici filmového odpadu.

Hodnocení:

20%