REC 4: Apocalipsis (2014)

Dlouho očekáváné vyvrcholení této série je zde, ale předem bych chtěl říct, že mě Jaume Balagueró tentokrát moc nepotěšil.

Do barcelonského obytného domu přichází čtyřčlenný speciální tým, aby zde rozmístil výbušniny, zničil tak jednou provždy všechny nakažené lidi uvnitř a zastavil nebezpečnou nákazu. Dva z nich jsou však napadeni a následně zneškodněni svými kolegy. Guzmán a Lucas dostanou rozkaz ihned opustit barák, ale uslyší volání o pomoc. Podaří se jim zachránit Ángelu, ale následně jsou všichni tři zadrženi a umístěni do karantény. Ocitají se na lodi, na které provádí tajný výzkum doktor Ricarte. Ten s nimi rozhodně nehodlá jednat v rukavičkách, protože v nich vidí potencionální přenašeče démonického viru a je rozhodnutý za každou cenu nalézt protilátku. Nastanou však nečekané problémy a většina lidí na palubě se nakazí nebezpečným virem. Začíná boj o čas a především o holý život.

Režie: Jaume Balagueró

Rok výroby: 2014

Délka: 96 min

Země: Španělsko

Alternativní název: REC 4: Apocalypse

Hrají:

Manuela Velasco…(Ángela Vidal)

Paco Manzanedo…(Guzmán)

Ismael Fritschi…(Nick)

Críspulo Cabezas…(Lucas)

Héctor Colomé…(Dr. Ricarte)

…a další

Když v roce 2007 natočila dvojice Jaume Balagueró, Paco Plaza první díl, doslova jsem si je zamiloval. A to i přesto že zombie žánr vůbec nemusím. Ona vlastně série REC ani není čistokrevná „zombárna“, ale od Romera nikdo nic pořádného nenatočil (tedy v mých očích). Zatímco první dva díly si mou přízeň získali a já se jim za to odměnil vysokým hodnocením, tak trojka se mi moc nelíbila. Plaza do ní vložil prvky komedie a to mi moc nevonělo. Proto jsem byl doslova nadržený na tento čtvrtý díl, protože jsem předpokládal, že Balagueró přijde s velkolepým finále a zakončí tak důstojně celou sérii, ale všechno bylo trochu jinak. Popravdě mě lehce zklamal i on. Očekával jsem mnohem víc, než mi bylo nabídnuto. Možná mám už za ty roky rozmlsaný jazýček, ale dle ohlasů na internetu nejsem jediný, kdo má k Apocalipsis výhrady.

Změna prostředí by mi ještě ani tolik nevadila, vždyť po zpackané svatbě už to ani horší být nemohlo, ale ani z nákladní lodi nedokázal režisér vyždímat veškerý potenciál, který se mu nabízel. Příznivci Found Footage si musí rovněž nechat zajít chuť, protože Jaume se rozhodl natočit film „normálním“ způsobem. Tím pádem bylo jasné, že tímto musela razantně utrpět i samotná atmosféra. Přece jenom bylo pro faktor strachu mnohem lepší, když se najednou před kamerou objevila zakrvácená zombie, než když jí v reálu vidíte poslouchat hudbu ve sluchátkách. Ono celkově mi přišlo, že režisér jaksi po těch letech vyměkl. Začátek vypadal ještě pořád slibně, protože se na chvíli opět přeneseme do baráku a alespoň na malou chvíli můžeme ještě jednou vidět staré známé z prvního dílu, ale potom nastal útlum v podobě nezáživného kecání a prohlídka lodi.

Teprve s digitálně upravenou opicí se atmosféra zase začala zlepšovat, ale Balagueró začal stále více sklouzávat k tuctové podívané, která už v dnešní době moc lidí nenadchne. To už opravdu všechny náboje vystřílel v prvních dvou dílech? Originální myšlenku aby tu člověk pohledal, hodně scén smrdělo šablonovitým klišé, které jsme měli možnost vidět už jinde a tak jediné s čím se musíme spokojit je ohraná vyvražďovačka lidí a nakažených. Pořádné gore scény se tu taky mockrát neobjeví . Na prstech jedné ruky bych spočítal scény – momenty, které se mi alespoň na krátký okamžik usadí v paměti.

Snad jedině Manuela Velasco mi opravdu zlepšila náladu. Její návrat je však jen slabou náplastí. Jsem však rád, že si alespoň na chvíli odskočila od točení televizních seriálů a vrátila se k této sérii. Ona je totiž tím hlavním důvodem, proč tomu dám alespoň průměrné hodnocení, protože charakteristika ostatních postav byla naprosto nulová a dalo by se spíše říci, že tu byly jen do počtu. Jsem opravdu smutný z takového zakončení, jaké mi čtverka nabídla, ale záblesk na konci filmu možná nabízí ještě jinou alternativu. A tou je, že „možná“ ještě není KONEC. Pokud by však vznikl ještě další díl, tak bych si prosil, aby se Balagueró vrátil k zažitému standartu, na který jsem byl zvyklý a přestal napodobovat své americké kolegy.

Hodnocení:
50%