Opravdu jste si mysleli, že vás už nic nemůže překvapit? Tento belgický kontroverzní snímek vám ukáže, že vaše žaludky ještě nejsou prázdné! |
Zpočátku jsem si tak trochu připadal jako při sledování „Vesničko má středisková“. Hlavní hrdina, no lépe řečeno postava je taky tak trochu slaboduchý, nebo mi to tak spíše přišlo. Během následujících minut jsem však pochopil, že tady rozhodně nepůjde o „National Geographic“ ze života jedné zapadlé farmy, ale jeden z nejbizarnějších a zároveň i nejpodivnějších filmů jaké jsem viděl.
Festivalový název: Svatební váza
Režie: Thierry Zéno
Rok výroby: 1974
Délka: 80 min
Země: Belgie
Alternativní názvy: Wedding Trough, One Man and His
Pig
Hrají:
Dominique Garny…(farmář)
Už docela chápu, proč byl tento belgický film v tolika
zemích zakázán, proč v Austrálii brali filmové kritiky mrákoty a proč se
režisér Thierry Zéno začal následně raději věnovat točení dokumentů. Jeho perverzní
představivost se totiž nedočkala takového pochopení, jak by asi očekával. Ne každý
je podobné nátury jako já.
Osobně mi podobně laděné (zvrácené) filmy vůbec
nevadí, tedy pedofilní a zoofilní tématika ano, jenže tady lze cítit něco
mnohem většího. V ovzduší přímo „páchne“ LÁSKA“ mladého hrdiny ke svému
obydlí, zvířatům i k sobě samému. Nebudu tu tvrdit, že pohlavní akt s prasnicí
jsem si nějak vehementně užíval (naštěstí toho zas až tolik vidět nebylo), ale
celá „zápletka“ sebou nese jakési poselství, kterému raději ani moc rozumět nechci.
Tedy nechci pronikat nějak do hloubky, protože film si už zřejmě nikdy
nepustím. Tím však nechci říct, že by byl špatný. Ano, už vidím zástupy
nespokojených diváků, kteří budou vykřikovat, že je to jedna velká prasárna
(však je), perverzní – úchylné – nechutné, ale díky tomu má Vase de noces
osobité kouzlo, na které se jen tak nezapomene.
Já byl doslova unešený faktem, že zde nebylo
zapotřebí jediného dialogu a přesto obrazové dění na mne působilo mnohem více,
nežli kdejaká „drsná scéna či stupidní hláška“. Výběr hudby byl naprosto
dokonalý a jako průvodci jí uděluji malou jedničku. To samé se dá říci i o
kameramanovi, protože ten musel mít opravdu „pevný“ žaludek. V neposlední řadě
pochválím i herce Dominique Garnyho – sníst svoje „hovna“ to je teda frajer. „RESPECT“.
Svatební váza (jak zní festivalový název) je něco skutečně ojedinělého a hlavně
nezapomenutelného. Ne každý se na to asi dodívá, ale pro mou maličkost, to byla
opravdu zajímavá podívaná.
Hodnocení:
Žádné komentáře:
Okomentovat