We Have a Ghost (2023)

Rodinná duchařina z dílny Netflixu, která sice nevystraší, ale ani moc neurazí…

Frank Presley, jeho žena Melanie a dva dospívající synové Fulton a Kevin se právě stěhují do „nového“ domu, aby zde započali novou etapu svého života. Nikdo jim však při koupi neřekl (spíše záměrně zamlčel), že v tomto domě údajně straší a kolují o něm nejrůznější děsivé historky. No a právě nejmladší Kevin se záhy seznamuje s duchem Ernestem na půdě. Ten nemluví, jen se snaží všechny vyděsit, ale to na mladíka neplatí a natočí si ducha na video. Které se brzy na popud otce stává populárním na youtube. Frank z toho cítí peníze a šanci zaopatřit svou rodinu, zatímco Kevin a sousedova dcera Joy, chtějí Ernestovi pomoci. V minulosti se mu totiž muselo stát něco zlého, něco co jej uvěznilo v tomto světě. Do všeho se kromě médií a hromady nadšených fanoušků vloží i samotná vláda, která by chtěla ducha zkoumat. Kevin, Joy a Ernest se pouští do bláznivého dobrodružství, které má však i stinné stránky a jedno hodně staré mrazivé tajemství…

Český název: Máme tu ducha

Režie: Christopher Landon

Rok výroby: 2023

Délka: 126 min

Země: USA

 

Hrají:

Anthony Mackie...(Frank Presley)

Jahi Di'Allo Winston...(Kevin Presley)

Niles Fitch...(Fulton Presley)

Erica Ash...(Melanie Presley)

David Harbour...(Ernest)

Isabella Russo...(Joy Yoshino)

Tig Notaro...(Dr. Leslie Monroe)

Tom Bower...(Ernest Scheller)

Jennifer Coolidge…(Judy Romano)

...a další

Zpočátku jsem se doslova proklínal, co jsem si to zase pustil za film (poslední dobou mám opravdu pech na výběr filmů). Netflix a jeho rodinná dobrodružná komedie (říznutá duchařinou a ke konci i hororovým žánrem) mi v prvních minutách začala pít krev. Afroamerická rodinka si mé sympatie zprvu moc nezískala, stejně tak ani samotný příběh i rádoby humorné scény. V zoufalství jsem hleděl na časomíru a tak nějak doufal, že to brzy skončí. Postupem času se to ale začalo mírně zlepšovat a ke konci jsem si sledování už i docela užíval.

 

Ukázalo se totiž, že vyložená kravina to není. Christopher Landon z toho dokázal „vybruslit“ a přichystal si i několik docela povedených momentů (humorných pasáží, hlášek), atmosféra se zlepšila a ve finále nechyběla ani ponuřejší atmosféra a emoční závěr. Rovněž došlo k mírnému zlepšení hereckých výkonů většiny zúčastněných. Hlavním tahounem byl samozřejmě David Harbour, který to celé táhl alespoň k průměrné kvalitě.

 

Mínusem byly všechny ty „vložky“ okolo internetu, vlády, gender věcí a při pohledu na takovou Jennifer Coolidge se mi zvedal žaludek. Za poslední roky už jí vážně moc nemusím (v takových Prcičkách ještě ušla, ale…). Představitelka matky Erica Ash byla taky reklama na anorexii, ale zas uměla alespoň ječet. Samozřejmě nesmí chybět trocha romantiky, emoční finále, u kterého ukápne někomu i nějaká ta slza a v konečnému součtu nakonec ani nelituji, že jsem tento film viděl. Přestože rodinné dobrodružné filmy v kombinaci s hororovým žánrem zrovna moc nevyhledávám, občas se dá narazit i na zajímavé filmy.

Hodnocení:

50%