 |
| Hrůzné vědecké experimenty a série vražd zcela ochromí jinam poklidné městečko Galesburg. |
V malém městečku Galesburg zemře rukou brutálního vraha několik mladíků. Místní policista John Brady je však přesvědčen, že nejde jen o jednoho pachatele. Během vyšetřování si povšimne podivného chování některých studentů místní univerzity, ze kterých se během několika dní stanou doslova Einsteinové. Stopy jej přivedou až k neetickým univerzitním experimentům, odehrávajících se za zavřenými dveřmi laboratoře s číslem 104. Mnohem horší je však to, že se k tomuto experimentu přihlásil i jeho syn Pete a i jeho chování se brzy začne rapidně zhoršovat.
Český
název: Divné chování
Režie:
Michael
Laughlin
Rok
výroby: 1981
Délka:
87
min
Země:
Austrálie
/ USA / Nový Zéland
Alternativní
název: Dead Kids
Hrají:
Dan Shor…(Pete Brady)
Michael Murphy…(John Brady)
Arthur Dignam…(Dr. Le Sange / Nagel)
Fiona Lewis…(Gwen Parkinson)
Louise Fletcher…(Barbara Moorehead)
…a další
K tomuto starému slasheru jsem se nedávno
dostal jako „slepý k houslím“. V Levných knihách ho prodávali za 40kč
a jelikož se mi australské, potažmo novozélandské filmy líbí, prostě jsem
neodolal. Navíc si nešlo nevšimnout, že má scénář na svědomí Bill Condon (Chicago,
Dreamgirls).
K mé smůle to však pro něj i režiséra Michaela Laughlina byla jejich prvotina,
což jsem však nevěděl. Již úvodní „stínová“ vražda mi vzala veškeré iluze, že
by mohlo jít o kvalitní horor a bohužel v podobném duchu se svezl i zbytek
filmu (stejně jako zbytek vražd).
Přitom zajímavý potenciál (nápad) se tomu upřít nedá,
jen zůstal využit tak napůl. Ospalé městečko, kde se nikdy nic zajímavého
nedělo a jediným vzrušením jsou bláznivé párty omladiny, přímo vybízelo po
vzoru jiných starých slasherů k rozpoutání potřebného masakru, jenomže to
by se tvůrci nesměli uchýlit ke gumovým gore scénám, kterým navíc předcházely
zdlouhavé hrátky maskovaného vraha s obětí. Možná by na tom nebylo nic
špatného, kdyby se do toho vložila potřebná dávka napětí a vše nevypadalo tak
komicky (viz nahánění mladé dívky k bazénu).
Když k tomu připočítám i vědecké experimenty,
ve kterých šlo o ovládání a změnu mysli, chtělo se mi při závěrečných titulkách
skoro až brečet. Opravdu jsem se těšil na solidní podívanou, ale jelikož jsem
už viděl dost filmů z této doby, musím spravedlivě ohodnotit podprůměrným
hodnocením. Přece jenom existuje celá řada mnohem lepších slasherů. O
nepovedeném finále, které spíše připomínalo parodii, nežli být nabídlo
gradující atmosféru, už se nechci bavit raději vůbec.
Hodnocení:
40%
Žádné komentáře:
Okomentovat