Latency (2024)

Agorafobie spojená s umělou inteligencí dokáže nadělat paseku nejen v hlavě hlavní hrdinky, ale i u samotných diváků…

Hana trpí agorafobií a vůbec nevychází ven ze svého bytu. Jedinou společnost jí dělá její kamarádka Jen a největší zálibou je profesionální hraní her a hledání chyb, které v sobě skrývají. Jednoho dne obdrží balíček, který obsahuje testovací zařízení, jenž by jí mělo dopomoci díky umělé inteligenci se zdokonalovat v tom, v čem je nejlepší. Prolínání reality s počítačovou simulací si však brzy začne na mladé ženě vybírat svou daň a její psychické rozpoložení se den po dni zhoršuje…

Režie: James Croke

Rok výroby: 2024

Délka: 94 min

Země: USA / Thajsko

 

Hrají:

Sasha Luss...(Hana)

Alexis Ren...(Jen)

...a další

Nikdy jsem nepatřil k těm, který nějak podlehl hraní videoher, nebo celodennímu brouzdání po internetu či sociálních sítích. Z mého okolí ale vím a vidím, že si to dost často skutečně vybírá svou „daň“. Já osobně dávám přednost cestování, turistice či sledování filmů – a i to je celkem „droga“. Když k tomu připočítáme ještě psychické poruchy nebo samotnou agorafobii, může se z toho stát časová bomba a přesně takto to dopadlo s hlavní hrdinkou tohoto filmu.

 

Sympatická mladá žena s traumatickým dětstvím – jejímž útočištěm se stal vlastní ponurý byt, opatřený hromadou zámků, neschopností si sama nakoupit či uvařit. Kamarádka jí sice pomáhá, ale co je to sakra za život…? Tvůrci se snažili budovat atmosféru především přes city a emoce Hany, nicméně v první polovině dost zapomínali na samotnou atmosféru. Teprve s nasazením čelenky a prolínáním reality, halucinací a uměle vytvořeného prostředí se to mírně zlepšilo. Divák byl v nejistotě, jestli se jí to celé jen zdá, zda jí začíná hrabat, nebo se jí pokouší zmocnit zlá umělá inteligence a…

 

Občas došlo na vcelku pěkně vizuální záběry (kapky deště, důraz kladený na žlutou barvu), zpomalené záběry kamer – třeba při tanci děvčat, nicméně když přišla na řadu temnější část příběhu – přízrak či duch byl až moc digitální, zubatý úsměv rovněž – no a s koncem se z toho stal docela velký guláš. Přesto si nemyslím, že by šlo vyloženě o špatný film. Když už nic jiného, tak herecké výkony obou žen nebyli zas až tak hrozné.

 

Latency v sobě mělo jistý potenciál, který však jeho tvůrci nedokázali naplno využít. Pár světlých okamžiků by se tu našlo, ale na víc jak podprůměrné hodnocení to ve finále nevidím.

Hodnocení:

40%